Jak šel čas v Dolní Vltavici
7. 6. 2008
Jak šel čas v Dolní Vltavici
Obec Černá v Pošumaví si v letošním roce připomíná 740 let svého vzniku , přičemž nejvýznamnější roli v tomto období hrála právě dnešní osada – Dolní Vltavice.
Ta byla několik staletí až do čtyřicátých let minulého století mnohem významnější než Černá v Pošumaví .Byla součástí tzv.mokerského újezdu kam patřila i Mokrá,Bližná,Černá a další obce. Dolní Vltavice byla na konci tohoto území,bylo to hraniční místo a Hirzo rozpoznal, že bude hrát v obchodě se sousedními zeměmi zvláštní a důležitou úlohu a proto zvolil své místo právě zde, založil obec ve velkorysých rozměrech a dal jí jméno Hirzow.
H i s t o r i e n á z v u
Nejstarší jméno „Na Hirzowe“ je uvedeno v darovací listině purkrabímu Hirzovi králem Přemyslem Otakarem II.dne 27.března 1268, která byla sepsána v Písku. Postupně se objevují jména Wltaua,Wultag,Wulda a od r.1918 – Untermoldau, česky Dolní Vltavice.
Toto území bylo osídleno již dříve,ale za počátek plánovitého osidlování se považuje právě rok 1268..
Hirzo ještě než v r.1275 zemřel,daroval veškeré zboží Mokrá – Vltavice a dalších 13 osídlení, klášteru ve Zlaté Koruně.Sám je zde pak pohřben a uvnitř kostela má náhrobní desku.
Vedle jeho statku na Mokré, je Dolní Vltavice největším a nejvýznamnějším osídlením. Hirzo pojal výstavbu Vltavice vskutku velkoryse, o čemž svědčí i velikost náměstí. To bylo dlouhé 190 a široké 90 kroků, což představuje výměru přes jeden hektar.
Vltava zde kolem r.1250 tvořila hranici s Rakouskem a Bavorskem a od let 1256-58, kdy se přesunovala hranice na současnou linii, zůstala Vltava významným místem českého obchodu, kde bylo za zboží vybíráno mýto pro krále. Rožmberkové pak darovali v r.1308 toto území klášteru ve Schlöglu a posléze bylo mýto vybíráno právě pro tento klášter.
V l t a v i c e m ě s t y s e m
V roce 1530 obdržela Dolní Vltavice právo městyse, což bylo tehdy spojeno s povinným opevněním města proti vnějšímu nepříteli. Tenkrát se to nepovedlo, ale obezdil se kostel po celém obvodě zdí dva metry vysokou a metr širokou, což neměl tehdy žádný kostel v celém širém okolí. Stačilo to, protože do obezděného prostoru se mohlo ukrýt všechno tehdejší obyvatelstvo městysu.
Dne 27.června 1669 byla pak Dolní Vltavice podruhé povýšena na městys, se svým vlastním erbem a dostala oprávnění pořádat nejprve dva a později pět veřejných výročních trhů. Tato její práva pak potvrdila v r. 1747 Marie Terezie a v r. 1782 i Josef II.
Při příjezdu do Dolní Vltavice směrem od Černé se nacházel vlevo nahoře hřbitov a dále po levé straně jednotlivé domy. Po pravé straně byly zpočátku tři usedlosti a pak následovalo náměstí kde stával až do r. 1945 pranýř. Vpravo od náměstí byla další výstavba, pod obcí protékala řeka Vltava, na ní byl dřevěný most směrem na Kyselov a vpravo se jezdilo na Radslav.
V r.1648 nechal postavit tehdejší starosta Stinny nad Vltavicí dřevěnou kapli jako pietní místo obětem morové nákazy a vedle ní dvě lípy.Kaple byla v r.1753 přestavěna na zděnou a dvě lípy, které se zachovaly, mají dnes 360 let , jsou ve výšce jednoho metru široké v objemu 527 cm a jsou dokonce zapsány v seznamu památek chráněných státem.
Č e š i n a ú s t u p u.
Největší pohromou nejen pro Vltavici byla třicetiletá válka, která znamenala vyplenění ,zapálení vesnic a bídu a chudobu.Byl to také konec Čechů a češtiny.
Původní kostel v Dolní Vltavici z období před rokem 1350 byl zničen, v r.1767 zahájil výstavbu nového kostela kníže Josef ze Schwarzenbergu a kostel byl vysvěcen v r.1770.Byl zasvěcen sv.Leonardovi/ Linhartovi/.V té době bylo v Čechách málo kostelů zasvěceno tomuto světci a protože byl ctěn jako oráč a chovatel dobytka ,stal se patronem zemědělců a chovatelů, kteří se do Vltavice sjížděli z velkých dálek.Zde pak na oltář obětovali železná obětní zvířátka, které vykoval a prodával za 2-3 krejcary místní kostelník.Církev si tak přišla na slušný peníz a zemědělci byli přesvědčeni o tom, že je tímto způsobem ochráněn jejich dobytek proti různým neduhům a nemocem. Železná obětní zvířátka z Dolní Vltavice jsou uložena v městském muzeu v Nových Hradech.
Kostel byla rotundovitá stavba s čtyřiatřicet metrů vysokou cibulovitou věží a uvnitř s pěti oltáři. V kostele stávala plastika krásné neznámé světice, řezbářská práce skupiny umělců kolem mistra Parléře z konce čtrnáctého století, známá jako „Vltavická madona“ ,která je dnes uložena v Alšově jihočeské galerii.
Asi uprostřed 18.století byla zde postavena škola.Měla jednu třídu,byt pro učitele,stáj a stodolu.V r.1842 bylo v devíti farních obcích celkem 316 žáků do Vltavické školy.
V roce 1930 měla Dolní Vltavice celkem 414 obyvatel, kteří bydleli v 63 domech. Ke konci II.světové války je zde uváděno 64 domů, z toho je 14 větších a 10 menších sedláků, dále jsou zde dva pekaři, jeden řezník, tři hostince, tři obchody se smíšeným zbožím, jeden sedlář, dva kováři, jeden kolář, dva krejčí,dva obuvníci a jeden obchodník s prasaty.
P o h y b v o j á k ů.
Dne 6.května 1945 vyhodily ustupující jednotky SS do vzduchu most přes Vltavu a tím poněkud pozastavily postupující americká vojska. Jednotky americké armády toto území osvobodily,ale bylo to náročné.Od odstaveného vojenského auta na farském dvoře shořela fara, dále domy čp.4 a 29.Další domy a školu se podařilo uhasit.
V červnu 1945 přicházejí jednotky československé armády, přebírají ochranu mostu a brodu přes Vltavu, nastupuje finanční stráž a bezpečnostní složky.
Po žních přichází první Češi, většinou dělníci z vnitrozemských statků a později jsou přiváženi i Slováci.
Odsun německého obyvatelstva začal 27.března 1946, kdy bez jakéhokoliv předchozího oznámení museli vybraní obyvatelé být do hodiny připraveni s 30 kg zavazadlem k odjezdu. Přesun se prováděl na žebřiňácích na nádraží do Černé a byl ukončen v říjnu 1946.
Od r.1956 začíná postupná demolice obce v souvislosti s naplňováním budoucí přehrady Lipno. Zůstává jen několik objektů, cenné církevní památky jsou částečně přeneseny do muzea v Č.Krumlově ostatní pohřbila voda.Naplněním Lipenské přehrady před padesáti lety začíná nová éra Dolní Vltavice, která se postupně stává významným rekreačním místem.
/ 7.6.2008/
