Okurková sezona a přísloví
4. 8. 2010
Okurková sezona a přísloví
Kalendářní léto je prakticky v polovině, dětem se prázdniny přehouply do druhé části, někomu již dovolená skončila, další se na ní chystá.
Každopádně je léto dobou odpočinku, načerpání nových sil i poznávání, je ale i dobou, kterou sami novináři nazvali okurkovou sezonou. Ne, že by nebylo o čem psát, stále se něco děje, ale přece jen zjistíme, že se většina námětů točí kolem léta.
Nejsem novinář, ani se za něho nemohu považovat, jen příležitostně napíši a pošlu do novin nějaký článek. Námětově jde většinou o článek historický, věci tam popisované se již udály a tak zde nemá okurková sezona žádný podstatný vliv.
Přesto mám občas chuť ,to celkem vážné dějinné téma, přerušit a zabrousit do jiného okruhu.
Co takhle přísloví, pořekadla, rčení, citáty, to je již od mládí moje velmi oblíbená oblast. K tomu lze přidat i pranostiky a Murphyho zákony, různé epigramy, motta a úvahy, prostě nepřeberné množství nádherných výroků, vycházejících ze zkušeností mnoha známých i naprosto neznámých lidí.
Zůstaňme však pouze u přísloví, je jich skutečně mnoho, každý národ má svá přísloví a řada z nich zlidověla a zná je prakticky každý. Mnoho přísloví si lidé různě upravili, aby odpovídala duchu doby, případně dostala humorný ráz. Například přísloví „Neříkej hop, dokud nepřeskočíš“ upravil básník a spisovatel Jiří Žáček do podoby „Neříkej hop, nebo tě ostatní přeskočí!“ a někdo neznámý udělal další úpravu „Tak dlouho říkal hop, až mu přeskočilo“.
Určitým vrcholem úpravy přísloví je jejich přenesení do vědeckého vyjádření. Tak bylo např. všeobecně známé latinské přísloví „In vino veritas“, česky „Ve víně je pravda“ vědecky přeloženo takto: „Kapalná substance částečně prchavého charakteru vzniklá postupným odšťavňováním a kvašením bobulovin, obsahuje souhrn výroků objektivního charakteru, vystihujících skutečnost v její reálné podobě“. Není to něco nádherného?
Anebo přísloví „Komu se nelení, tomu se zelení“ se vědecky vyjádří takto: „Kdo odolává pokušení nepodlehnout touze, nechat dřímat vlastní energii, bývá obklopen chlorofylem“.
Je celá řada takto vědecky přeložených přísloví a svědčí o tom, že i náš rodný jazyk a nadání našich lidí dokáží velmi vtipně vyjádřit potřebné myšlenky i jiným stylem.
Nakonec snad ještě jedno, pro dnešní dobu potřebné, přísloví: „Kolik řečí znáš, tolikrát jsi člověkem“ lze vědecky přeložit jako: „Číslo, jímž můžeš vyjádřit svou lingvistickou potenci, se rovná číslu, jímž znásobuješ své vlastní ego“.
To bylo jen pár ukázek z mnoha moudrých, vtipných a pohotových přísloví, z nichž některá však, během vývoje společnosti, ztratila svůj význam, smysl a opodstatnění , nechápeme je doslovně a ani se většinou podle nich neřídíme. Zdrojem poučení však pro nás stále mohou být.
4. 8. 2010
