Z Mokré až na úplný konec světa
25. 2. 2010
Z Mokré až na úplný konec světa.
Již od útlého mládí snil o dálkách, o dalekých zemích, které by chtěl navštívit a pevně věřil, že si svůj sen jednou uskuteční. Proto neváhal a již ve svých jedenácti letech napsal již tehdy známému cestovateli a spisovateli Janu Tomšíčkovi, s kterým se pak také několikrát sešel a který mu cestovatelskou budoucnost předpověděl. 
V dalších, ještě školních létech, doslova hltal nepřeberné množství cestopisných knih, kterých má nyní ve své knihovně kolem tří set kusů. Jeho velkým vzorem byli cestovatelé Zikmund a Hanzelka, obdivoval Emila Holuba a mnohé další. Však také po skončení své první velké cesty napsal dopis Miroslavu Zikmundovi a byl velmi nadšen, že mu devadesátiletý, známý cestovatel, odepsal a popřál mnoho cestovatelských úspěchů.
Jeho sen se začal naplňovat a Bohuslav Švarc, který bydlí v malé osadě Mokrá, patřící k obci Černá v Pošumaví, se v říjnu 2008 vydal na svou první cestu do Mexika. Bylo mu necelých devatenáct let, když vyrazil s batohem a fotoaparátem sám do daleké země, přesto se nebál, necítil osamění, nikdy neměl po celý měsíc pobytu žádný problém, vždy a všude se k němu chovali vstřícně a přívětivě.
Po Mexiku se pohyboval různými dopravními prostředky a celkově projel kolem 3 500 km, spoustu kilometrů samozřejmě našlapal pěšky. Jeho dorozumívání bylo směsicí španělštiny, němčiny a angličtiny a vždy se bez problémů domluvil. Jako samouk se naučil španělsky a nadále se zdokonaluje, aby při své další cestě mluvil již pokud možno plynně.
V Mexiku navštívil vedle hlavního města dále město stříbra Taxco, kde doly na stříbro otevřel Cortéz již v roce 1524, dále navštívil město Oxaca, známé Monte Alba, zavítal do největšího jeskynního systému Grutas, byl u vulkánu Pico di Orizába, který je vysoký 5 600 m.
Z Mexika si přivezl mnoho zážitků a poznatků a samozřejmě kolem 4000 ks fotografií.
Již před odjezdem počítal s tím, že po vzoru Jana Tomšíčka, rovněž své zážitky popíše v cestovatelské knize. Cestopis skutečně začal psát, dnes má hotovy asi tři čtvrtiny a o jeho vydání uvažuje v roce 2012, protože do něho chce ještě přidat i své dojmy z cesty, kterou uskuteční příští rok. Ta by měla trvat asi tři měsíce, procestovat hodlá ještě část Mexika a dále Guatemalu, Belize a Honduras.
Bohuslav Švarc má ovšem i talent a nadání tíhnoucí k uměleckým směrům. Nejenom, že velmi dobře fotografuje a se svými snímky se umisťuje na čelných místech v soutěžích pořádaných firmou Canon, ale i dobře kreslí a maluje a má sklony i k psaní.
Vedle toho má rád přírodu a zvířata, vždyť začal dokonce po škole studovat veterinu, ale zjistilo se, že trpí alergií, tak musel studia zanechat. Pracoval pak ve fotografickém ateliéru, nějaký čas jako barman, proto také v současné době studuje dálkově učební obor kuchař-číšník. Jenomže fotografování má navrch, tak uvažuje, že v blízké budoucnosti si udělá fotografickou školu. Dnes ve volných chvílích fotografuje Lipenskou krajinu podél břehu přehrady, hodlá zdokumentovat a též by rád vydal, pokud by byl zájem některých lipenských obcí, své fotografie v publikaci.
Mnoho zajímavých momentů jsem se ještě od něho dozvěděl, všechno nelze popsat, skutečností však je, že tento mladý muž jde pevně za svým cílem a má předpoklad v životě hodně dosáhnout.
Jedno čínské přísloví říká, že „Cestování dělá mladého muže starého zkušenostmi“ a to o Bohuslavu Švarcovi může plně platit.
25.2.2010
