Historie státních statků po roce 1945 na území Frymburka a Černé
Historie státních statků po roce 1945 na území Frymburka a Černé v Pošumaví
Lipensko
Městys Frymburk a obec Černá v Pošumaví jsou od sebe vzdáleny přibližně deset kilometrů. Jejich katastry však spolu těsně souvisí, což se po celou dobu projevovalo především v zemědělském hospodaření.
Přestože až do roku 1960 patřila každá obec do jiného okresu (Frymburk ke Kaplici), v zemědělství se vše vzájemně prolínalo, spojovalo a rozpojovalo, což byl důsledek mnoha delimitací. To ovšem přinášelo do vzájemných vztahů mnoho problémů, nespokojenosti, nevraživosti a často i nenávisti.
Mohu to potvrdit vzpomínkami pamětníků z obou stran, kteří většinou na „ty druhé“ nepěli žádnou slávu. Určitým vrcholem v nepříznivých vztazích byl rok 1976, což mohu konstatovat z vlastní zkušenosti.
V tomto, poněkud rozsáhlejším článku, uvádím stručný vývoj od samého počátku až do úplného konce statků, přičemž jsem se snažil i o zachycení ředitelských funkcí, a právě zde nemusí vše časově odpovídat. Podkladů mnoho není a pamětníci si mnohdy nevzpomenou na jména, natož na časový termín.
Po odsunu německých obyvatel, který probíhal v jednotlivých termínech roku 1946, vyvstala především otázka, co s dobytkem, který museli odsunutí v jednotlivých statcích zanechat. Státní správa ještě natolik nefungovala, a tak vše záviselo na obyvatelích příslušných vesnic, lépe řečeno na Místní správní komisi.
K problému se přistupovalo různě. Ve Frymburku rozhodli, že se dobytek svede do větších stájí a dosud neodsunutí Němci ho budou ošetřovat a krmit, čímž se zamezí velkým ztrátám. Na Muckově zase, jak vyprávěl pamětník František Novotný, „nebyl nikdo, kdo by to krmil a ani nebylo čím, odvázali jsme všechno zvířectvo od žlabu a všechno jsme vypustili ven do volné přírody a stavení jsme uzamkli. Celkové stádo čítající kolem 150 kusů se volně páslo až do příchodu prvních mrazíků. Pak se postupně začalo stahovat ke vsi.
V té době ještě nebyl takový pořádek, a tak si tedy každý vzal z dobytka, co potřeboval. Nic nebylo evidováno, a tak se zařezávaly ovce, někdo si vyměnil malé tele za velkou jalovičku a podobně. To, co zbylo, jsme nahnali do ohrady a po projednání v Krumlově jsme pak dobytek hnali přes Slavkovice a Černou do Hůrky, kde se nakládal do vagonů na dodávku.“
Od roku 1947 začalo v oblasti fungovat Horské pastvinářské družstvo v Kovářově, které založil okres Jihlava. Výsledky byly ovšem nevalné, a tak budovy a pozemky přebírá Národní pozemkový fond, který se v roce 1949 přetváří na Československý státní statek Dolní Vltavice, se sídlem v Kyselově. Ředitelem se stává Jaroslav Kubík.
V červnu roku 1950 je Československý státní statek (ČSSS) zřízen ve Frymburku s oddělením Blatná, Kovářov, Přední Výtoň a Slupečná, což jsou prakticky zrušená Horská pastevní střediska družstev Jihlava a Jindřichův Hradec. ČSSS Dolní Vltavice je zrušen, zůstane zde pouze oddělení Kyselov, které je začleněno pod statkové ředitelství v Českém Krumlově.
ČSSS Frymburk hospodaří velmi špatně z mnoha různých důvodů, a tak je od 1.ledna 1951 zrušen a začleněn do nově vzniklého ČSSS Černá na Šumavě, který vzniká i z částí dalších statků Želnava, Světlík a Český Krumlov. Ředitelem statku je Rudolf Kubík. Statek se člení na provozní jednotky Dolní Vltavice, Valtrov, Zvonková, Olšov, Jestřábí, Kovářov, Blatná a Světlík.
V dalším období se statek Černá rozrůstá v roce 1953 o JZD Muckov, obec Bližnou a osady Plánička, Žlábek a Jelm. V roce 1957 přebírá i špatně hospodařící JZD Frymburk, kde se vytváří provozovna s odděleními Blatná a Slupečná. Řediteli statku jsou Burda a po něm Hlaváček.
Zřejmě na jednoho z nich vzpomínal v roce 1984 František Dvořák z Českého Krumlova: „V roce 1952 jsem nastoupil na Státní statek Černá jako dispečer, pak jako plánovač. Vzpomínám na to, jak jeden z pracovníků statku prováděl různé experimenty s jezdeckým koněm. Ještě dnes si někteří občané vzpomenou, jak vyjel se svým koněm po dřevěných schodech do sálu v Černé, kde právě probíhala taneční zábava. Jindy přijel do Dolní Vltavice s koněm až k pultu a posiloval se, zatímco kůň rovněž z kbelíku se slitým pivem.“
V roce 1960 je opět delimitace, dosavadní ČSSS Černá v Pošumaví byl rozčleněn do tří nových Statků, a tak vedle nového Státního statku Černá vzniká opět i Státní statek Frymburk s hospodářstvím Frymburk, Milná, Blatná, Přední Výtoň a Slupečná. Jeho ředitelem je Jaromír Nekovařík.
Státní statek Černá přebírá místní JZD a jeho hospodářstvími jsou Černá, Bližná, Muckov, Olšov, Slavkov a Šebanov. Ředitelem je Ing. Vladimír Vítek.
V dalším období hospodaření Státního statku Černá nastává éra ředitele Ing. Jaromíra Petříka, který zůstává ve vzpomínkách všech pamětníků jako hlavní strůjce doby rozmachu statku.
Na Státní statek Frymburk přichází v roce 1966 jako ředitel František Vlach, statek zaznamenává úspěchy, ředitel je však k 1. září 1969 vystřídán Stanislavem Dvořákem. Rovněž na Černou přichází nový ředitel Václav Soustružník a od 1. ledna 1971 se oba statky stávají odštěpnými závody nově vzniklého Oborového podniku Státní statky Šumava.
K nejtěžším a nejsložitějším chvílím ve vzájemných vztazích Frymburka a Černé patří rok 1976. Tehdy, v rámci slučování ve větší celky, bylo rozhodnuto sloučit statky Černá a Frymburk v jeden celek. Přestože v Černé bylo zázemí pro vznik sídla ředitelství, vyhrál Frymburk a jeho staronový ředitel Stanislav Dvořák.
Dlouho trvalo, než se postupně vztahy urovnaly, nevraživost a mnohdy nenávist byla velká, ale i určitý pocit ukřivdění, především ze strany Černé. Vše se postupně urovnalo,
DOBOVÁ MOMENTKA. Čtyřřadý kravín v Černé. Dnes je na stejném místě soukromá firma. Foto: archiv Františka Záhory
statek pokračoval jako Odštěpný závod Frymburk, a to rovněž i od 1. července 1988, kdy patřil pod nově vzniklý Agrokombinát Šumava.
V roce 1989 odešel po dvacetiletém působení ve funkci Stanislav Dvořák do důchodu a jako ředitel OZ Frymburk nastoupil Ing. Bronislav Gloga. Ovšem listopadové události roku 1989 ukončují jeho sedmiměsíční působení ve funkci, na statku je vypsáno referendum k volbě nového ředitele, kterým se stal od 12. března 1990 Ing. František Záhora.
Nyní opět nastala doba, kdy si zaměstnanci statku z obvodu Černá v Pošumaví vzpomněli na staré časy a tak se statek k 1. lednu 1991 znovu dělí na dva samostatné statky, nyní již státní podniky. Na Statku Černá, státní podnik je ředitelem jmenován Ing. Jan Machala, v polovině roku 1992 nastupuje Ing. Pavel Dyrhon, na Statku Frymburk, st. p. zůstává Ing. Záhora.
Práce na statcích je postupně zaměřena na uspokojování restitučních nároků a posléze privatizaci jako pronájem vybraným a schváleným zájemcům. Hospodaření končí kolem poloviny roku 1993.
V polovině roku 1997 Statek Frymburk, st. p., definitivně zaniká, Statek Černá, s. p., vykazoval dluhy, které vysoko převyšovaly pohledávky, a tak nemohl být jako ostatní statky normální cestou ukončen, ale byl dán do konkurzního řízení. Byl jmenován správce konkurzní podstaty a části restitucí a privatizace se dokončovaly s pomocí Územního odboru Ministerstva zemědělství v Českém Krumlově prakticky až do letošního roku.
Tradiční zemědělství reprezentované Státními statky, tak jak v této oblasti probíhalo v minulosti, po padesáti letech definitivně skončilo, po konkurzním vypořádání Statku Černá to však trvalo 65 let.
Českokrumlovský deník: Ing. František Záhora, 30. Říjen 2012
