Z historie vlády českých králů
Z historie vlády českých králů
Vůbec nejfrekventovanějším slovem v mých dosavadních článcích je slovo historie. Je to celkem logické, neboť je mým koníčkem a hlavní náplní práce kronikáře obce. Je to nauka o naší minulosti, je to jakási paměť lidstva a myslím si, že každý vzdělaný člověk by měl mít základní znalosti jak o svém bydlišti, tak i o svém národě.
Snažím se proto ve svých článcích v regionálním i obecním tisku, stejně jako občasnými výstavami a besedami, přimět touto nenásilnou formou občany k tomu, aby znali například kdy a kým byla naše obec založena, kdy a kým byl založen pivovar, kdy se začala dobývat tuha, kdy byl postaven kostel, čili alespoň ta nejzákladnější data.
Stejně tak je ovšem užitečné znát i některé údaje z dějin českého státu. V různých televizních soutěžních pořadech vidíme, že znalosti, zejména o tom, do které doby jednotlivé panovníky na českém trůně zařadit, nejsou zrovna nic moc.
Dovoluji si proto malou sondu do života některých vybraných českých králů, a to především z hlediska doby jejich vládnutí. Samozřejmě, že není možno se zabývat úplně všemi, vždyť se jich vystřídalo celkem 37. Možná, že by bylo dobré vědět, že Přemyslovců i Lucemburků bylo shodně po osmi, vládli nám dva Jagellonci a celkem 19 Habsburků.
Na úvod přece jen odbočím mimo hranice českého státu. Celkem 72 let vládl král Ludvík XIV., řečený „král Slunce“, královna Viktorie vládla 64 let, nyní probíhají oslavy královny Alžběty II., která strávila zatím na trůně 60 let. Ovšem absolutním rekordmanem, co se týče doby vládnutí u nás, byl „císař pán“ František Josef I., který byl na trůně od roku 1848 do roku 1916, tedy celých dlouhých 68 let. Jeho charakteristickou vlastností bylo velmi brzké vstávání, čemuž se přičítá i časný začátek pracovní doby v českých zemích.
Typický představitel absolutismu král a císař Leopold I. vládl v létech 1657 až 1705, což je 48 let, jen o dva roky méně byl na trůně Vladislav II. Jagellonský, a to v letech 1471 až 1516. Ten je hodnocen jako jeden z nejslabších českých panovníků.
František I., který vládl v letech 1792 až 1835, což obnáší 43 roků, byl zase charakterizován jako symbol reakce a potlačování všech národních a vlasteneckých snah.
Celkem 41 let, a to v letech 1378 až 1419, byl českým králem Václav IV., kterého ranila mrtvice, když se dozvěděl o pražské defenestraci z 30. června 1419.
Jedinou panovnicí mezi všemi byla v letech 1740 až 1780 Marie Terezie, ta strávila na trůně 40 roků a přivedla na svět šestnáct dětí.
Ferdinand I. Habsburský, který vládl od roku 1526 do roku 1564, čili 38 let, načal svým zvolením téměř 400letou nadvládu Habsburků.
Význačný panovník Jan Lucemburský, který vládl v letech 1310 až 1346, tedy 36 let, byl nejbojovnějším králem a dokonal svůj život v bitvě u Kresčaku, pravděpodobně sebevraždou.
Známý příznivec alchymie a léčitelství Rudolf II. byl na trůně 35 let a bylo to v letech 1576 až 1611.
K hospodářskému a kulturnímu rozvoji českých zemí došlo za vlády Přemysla Otakara I. v letech 1197 až 1230, vládl tedy 33 roků.
Pro nás snad nejtypičtějším panovníkem, který nastoupil na trůn v roce 1346, byl Karel IV. Vládl do roku 1378, čili 32 let a byl to nejvýznamnější vládce tehdejší Evropy. Vynikající politik, který se zasloužil o všestranný rozmach českého státu, byl mu přiřčen titul „Otec vlasti“.
Neslavně se do dějin naší země, především v souvislosti s Janem Husem, zapsal Zikmund I., který sice strávil na trůně celkem 50 let, ale českým králem byl jen v letech 1420 až 1437, přičemž v období husitské revoluce byl zbaven trůnu. Panovník, pod přezdívkou „šelma ryšavá“, byl však vynikajícím politikem a diplomatem.
Mezi našimi králi byli ovšem i tací, kteří vládli velmi krátkou dobu, ať již z různých politických důvodů, anebo skončili rukou vraha, což je případ krále Václava III., který byl po roce vládnutí zavražděn v roce 1306 v Olomouci.
Naprostá většina našich panovníků byla současně i králi uherskými nebo římskými a císaři římskými a většinou rovněž hovořili několika jazyky.
Tímto, skutečně jen velmi stručným výtahem z období vlády českých králů, bych chtěl naklonit veřejnost k poněkud lepšímu poznání historie českého státu.
7. Červen 2012
