Jak to vidím já
Černá v Pošumaví: Jak to vidím já
Rok 2013 se pomalu chýlí ke konci, prožíváme adventní období, ale též poněkud hodnotíme a bilancujeme. Obec Černá v Pošumaví si v tomto roce připomněla 745 let od svého založení a mnozí z nás si ve své představivosti promítli poněkud zrychlený film o historických okamžicích, které se určitým způsobem dotkly naší obce.
Bylo to především v roce 1568 založení pivovaru Jakubem Krčínem z Jelčan a Sedlčan, bylo to v roce 1811 zahájení dolování tuhy, v novodobé historii nesporně odsun Sudetských Němců a výstavba Lipenské přehrady.
Největší změny však nastaly po roce 1989, privatizace jednotlivých podniků, restituční majetkové vypořádání, to vše docela podstatně zasáhlo do života obce i samotných občanů. Nejenže velké procento práceschopného obyvatelstva ztratilo práci zánikem velkých podniků, především státního statku, tuhových dolů a Sodovkárny, jako nástupce pivovaru, ale zůstalo opuštěno i mnoho budov a objektů.
Čas však plyne dál a dál, vše kolem nás se mění, časem zapomeneme na to, jak to v obci vypadalo a naše pohledy směřují dopředu. Obec Černá v Pošumaví, kdysi, dá se říci, zemědělsko-průmyslová, se postupně mění na čistě turistickou obec. V tomto směru se udělal velký kus práce zásluhou obecního úřadu i samotných občanů.
Sám jsem spokojen s tím, jak se obec zvelebila, jak se zkrášlila, jak se podstatně zlepšilo životní prostředí kolem nás. Přestože jsem profesí zemědělec a se zánikem zemědělství v oblasti jsem se dlouho nemohl vyrovnat, jsem dnes docela rád, že po obci nejsou roztroušeny hromádky slámy, sena, hnoje či siláže, že se zde nekorzují husy, slepice a sem tam nezabloudí stádo krav.
Líbí se mi, že postupně dostaly bývalé zemědělské objekty nový punc, ať již pokračováním zemědělského podnikání na Muckově, anebo uskutečněním jiného podnikatelského záměru v samotné Černé. Rovněž nejenom nová výstavba, ale i zkrášlení stávajících objektů, jak ve vlastnictví obce, tak soukromých, dává obci ten správný punc, který je lákavý pro turisty.
Řada podnikatelů i občanů se pustila s velkou vervou do práce a z dříve nevábných budov a objektů dokázala vytvořit něco, co potěší každého obyvatele i návštěvníka. Kdo znal dříve téměř na spadnutí budovu číslo popisné 15 uprostřed obce, kdo vidí nově vybudovaný penzion naproti bývalé faře, musí uznale přikývnout velké činorodosti majitelů. 
Donedávna nás trápily v obci především tři objekty, které obec víceméně hyzdily. Již zmiňovaná bývalá fara, o kterou se obec dlouhá léta starala a investovala, která pak byla navrácena církvi a nakonec, aby se úplně nerozpadla, ji obec od církve odkoupila. Rekonstrukcí tady pak obec zajistila nové bytové jednotky a informační centrum. Budova spolu s kostelem tvoří dnes jedno z krásných míst naší obce.
Dalším objektem zasluhujícím pozornost je bývalý pivovar, či později Sodovkárna. Po dvacetiletých peripetiích kolem privatizace bývalého objektu se začíná i zde snad blýskat na lepší časy. Současný majitel již začal s rekonstrukcí v roce 2006 vyhořelé budovy a pokud uskuteční záměry, které představil, pomohlo by to podstatně v dalším zkrášlení obce.
Jediná budova, která i nadále nepřispívá ke vzhledu, je objekt původně hospody, od roku 1950 ředitelství Státního statku. Po roce 1990, kdy zde skončila Závodní kuchyně statku, byla v prostorách zbudována restaurace na úrovni dřívější „čtyřky“ a v poschodí penzion k ubytování.
Penzion zvaný Adéla však dlouho nevydržel, majitel, kterému byl objekt vrácen v restituci, budovu zakonzervoval a do dnešní doby se nic neděje, budova hyzdí obec nadále. Při výstavbě silnice se měl v blízkosti vybudovat kruhový objezd, část budov měla být vykoupena, ale pro nesouhlas majitele se nic nemohlo uskutečnit. Je to škoda, neboť jde prakticky o jedinou a poslední budovu, která turisty svým vzezřením moc nepřitahuje.
Českokrumlovský deník: 11. prosinec 2013
