Trocha historie frymburských polipenských osad
Trocha historie frymburských polipenských osad
„Čas je běžec s dlouhým krokem, nikdy pokoj nedá si...“ Slova písně někdy ze 60. let minulého století nám připomínají, že jsme vstoupili do dalšího roku našeho života zde na zemi, do roku 2014. Ten předcházející byl, především z hlediska politiky, plný změn a zvratů, ovšem co nám přinese tento rok, to se neodvážím rovněž předpovídat.
Každopádně však za sebe vím, že budu pokračovat v práci kronikáře obce Černá v Pošumaví, stejně tak jako v psaní článků o historii obce, ale i o současnosti, neboť je to mým oblíbeným koníčkem.
V posledních šesti letech jsem přispěl do rubriky Českokrumlovského deníku celkem 154 články, převážně o obci Černá v Pošumaví. Články byly ze všech možných oblastí historie obce, takže se mi někdy zdá, že již jsem vše vyčerpal a musel bych se opakovat.
Napadla mě tedy myšlenka, občas zabrousit i jinam, vedle k sousedům, každá obec má svou historii, každá je jedinečná, každá má své památky, pověsti a zajímavosti. Mohla by to být tentokrát zmínka o historii několika osad na Frymbursku.
Jedeme-li z Černé ve směru na Frymburk, asi v polovině cesty leží osada Milná. Ještě než tam přijedeme, odbočíme vpravo a dostaneme se do Kovářova, dále pak do Hruštic a vlevo z Kovářova do Hrdoňova.
Vybral jsem si tyto dnes známá rekreační střediska proto, že data vzniku, či založení původních obcí spadají do let, která v letošním roce mohou být podnětem k malým oslavám.
Je to již 635 let od doby první zmínky o Kovářově a Hrdoňově a v případě Hruštic dokonce 770 let. Doufám, že mě frymburští patrioti prominou tento výlet do historie jejich výsostného území, který nebude nijak rozsáhlý, neboť si uvědomuji, že vše již perfektně zmapoval velký znalec lipenského a pošumavského území pan František Schusser, který nás před třemi lety opustil. Ovšem z hlediska toho, že i já sám jsem v rozsáhlém frymburském katastru strávil pracovně přes 20 let a výše zmíněné osady poměrně dobře znal, mám potřebu se k historii rovněž vyjádřit.
Z historických materiálů se dozvídáme, že na dotčeném území jsou Hruštice nejstarší, poprvé uváděny již v roce 1234. To ještě nebyl založen ani hrad Rožmberk, ani klášter ve Vyšším Brodě. Uvádí se, že Hruštice patřily premonstrátům z kláštera v Milevsku a teprve v roce 1317 přešly pod faru ve Frymburku. Některé prameny uvádí tento rok jako rok založení. Jak zjistil František Schusser v Urbáři zboží Rožmberského, uvádí se u frymburské rychty v roce 1379 název, který lze česky přeložit jako Václavova Lhota. Na počátku 14. století jsou ve frymburské farní pamětnici uváděny Hruštice jako Velký Drozdov. 
Hruštice se staly sídlem rychty a později obce a patřily pod ně vlastně až do roku 1945 obce Kovářov, Hrdoňov a Posudov. Hruštická náves byla ve tvaru podkovy a byl odtud pěkný výhled na Vltavu. Domů se uvádí v roce 1379 celkem šest, po třicetileté válce pak osm. V 18. století patřily Hruštice pod panství Rožmberků a majitelem byl hrabě František Leopold Buquoy. Na počátku 20. století se počet domů rozrostl na jedenáct, pak třináct a uvádí se 116 německých obyvatel.
Sedlácké statky v Hrušticích sice zanikly, ale vyrostlo zde velké množství rekreačních chat a pionýrský tábor. Ten po roce 1990 připadl po krátkou dobu pod Statek Frymburk, dokonce jsme změnili i název na Camp hotel, který funguje v oblasti i nadále.
Již zmíněný Kovářov, z německého překladu „kovářova paseka“, je připomínán v roce 1379, uváděno je osm osedlých a jeden kovář, kteří pěstovali převážně len, neboť to byl „kraj chudý“. Ve druhé polovině 18.století si stavěli další svá obydlí dělníci, kteří v létě plavili vory. Před 1. světovou válkou se uvádí 15 domů a 111 německých obyvatel. Kovářov, ačkoliv byl počtem domů větší, patřil po celé období až do roku 1945 pod rychtu a později pod obec Hruštice.
Posledním z této trojice je Hrdoňov, rovněž připomínán v roce 1379, uváděno je deset domů. Jméno Hrdoňov vzniklo z původní samoty, nazývané Hrdoňův dvůr nebo německy Jindřichova samota. U Hrdoňova to není sice doloženo, ale existuje reálná úvaha, že osídlení zde bylo již dříve, přibližně v druhé polovině 13. století. V roce 1930 postihl prakticky celou obec velký požár, ovšem za bezplatného poskytnutí dřeva na krovy od Schwarzenberků se opět všechny domy do zimy opravily. Dnes se zde nachází hotelový komplex Fontána.
Českokrumlovský deník: 4. Leden 2014
