VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ UDÁLOSTI - DÍL VI.
VÁLEČNÉ A POVÁLEČNÉ UDÁLOSTI NA ČESKOKRUMLOVSKU - DÍL VI.
Do pohraničí přicházeli i lumpové, co vykrádali domy
FRANTIŠEK ZÁHORA, kronikář
ČERNÁ V POŠUMAVÍ
V seriálu, který mapuje poválečné období v naší oblasti, lze teoreticky oddělit dvě důležité dějinné události – odsun německého obyvatelstva a následné osídlení. Prakticky se však obojí vzájemně prolínalo, neboť první dosídlenci přicházeli do obce, ve které stále ještě žilo původní německé obyvatelstvo. Spolu vzájemně žili ještě několik měsíců než došlo k odsunu. Z vyprávění pamětníků se tak dozvídáme, jak skutečně složité období prožívali. První dosídlenci přicházeli již v roce 1945, v obci stále ještě byla umístěna americká armáda a americký velitel měl prakticky výkonnou moc. Postupně však začaly přebírat vládu československé úřady, vytvářely se Místní správní komise a začal se připravovat plánovaný odsun Němců.
Příchozí dosídlence lze tedy rozdělit na tři skupiny. Ti první přicházeli na pomoc k udržení pořádku, převzetí podniků a obchodů(národní správci) a k přípravě odsunu. Hned po nich přišla druhá skupina, kteří hledali materiální statky, tzv. zlatokopové a teprve po nich ti, kteří opravdu hledali své nové domovy. Hlavní nápor osídlenců byl v polovině roku 1946 a na jaře 1947.
Aby byl udržen celkový pořádek byla např. do Dolní Vltavice povolána vojenská jednotka z Písku a právě z ní již zůstávají v obci první dosídlenci jako národní správci. V srpnu 1945 je to Josef Vála, který přebral obchod smíšeným zbožím na čp.34, Jan Turínský přebírá hospodářství čp.26. V září přichází ze Studené Miroslav Košina, který osidluje hospodářství a hostinec na čp.15. Po nich přichází další z vnitrozemí, zemědělské usedlosti dostávají do soukromého obhospodařování a bývalí majitelé, Němci, ještě než jsou odsunuti, jim pomáhají s prací.
Černou kaňkou byla druhá skupina, oni „zlatokopové“, kterým šlo o pouhé obohacení. Docházelo k drancování a vykrádání opuštěných usedlostí, dokonce i v domech a domácnostech, kde žili ještě na odsun čekající Němci.V domech opuštěných pak mnohdy vykradli nejen bytové zařízení, ale i celou střechu i s krovem a odváželi nákladními vagony do vnitrozemí i na Slovensko.
Kronikář pan Nekovařík v roce 1947 napsal do obecní kroniky Frymburku: „Je skutečností, že je zde i celá řada lidí, kteří nepřišli do pohraničí s úmyslem trvale se usídlit a založit si nový život a existenci, ale přišli proto, aby se obohatili a po čase odešli. Je to smutný úkaz, ale je to skutečnost. Dochází také k tomu, že domy, které nejsou osídleny, jsou násilně otevírány a vykrádány. Jsou vytrhávány podlahy, rozkopávána kamna a zdi a hledají se nějaké poklady. Dochází tak k velikému ničení a domy a objekty vůbec chátrají a stávají se nepotřebnými a nevhodnými k dalšímu dosídlení“.
Českokrumlovský deník, úterý 22.9.2015
