JEŠTĚ NEŽ DOŠLO K VÁLCE
Ještě než došlo k rozpoutání druhé světové války
V loňském roce jsme si připomněli 7O. výročí od konce zatím nejstrašnější války v dějinách lidstva. Co bylo příčinou,není potřeba nijak zvlášť rozebírat. Mnichovská dohoda byla vlastně počátkem ovládnutí našeho území německou brannou mocí.Pro český národ období tragické, německé obyvatelstvo, podle popisu kronikáře obce Bližná, přijalo Mnichovskou dohodu s velkým ulehčením. Z celé části kronikářského zápisu vyzařuje nadšení a radost nad tím, že toto území je konečně pod německou ochranou. Na mnoha místech prý byly postaveny triumfální oblouky, všechny domy byly vyzdobeny květinami a čekalo se na příjezd německých vojáků. Ti vjeli na naše území 2.října odpoledne, jak ukazují připojené fotografie ( obr.32 Dělostřelectvo a vozba wehrmachtu přejíždí most v Dolní Vltavici a na obr.33 jsou vřele vítáni místními obyvateli).
Ponechme nyní stranou důsledky a dopad na zde, v menšině žijící, české obyvatelstvo a podívejme se na situaci očima druhé strany. Opět z kronikářských zápisů se dozvídáme jak rychle bylo vše organizačně zvládáno. Hned po vstupu německých vojsk byly položeny telefonní kabely a na tabulích bylo oznámeno, že se okamžitě jezdí vpravo. 5.října byl zahájen provoz na železnici, silnice byly uklízeny od štěrku, aby nedošlo k narušování provozu, neboť enormně stoupl provoz automobilů na silnicích. Od 12.října začala platit říšská marka v přepočtu za 8,33 Kč, dosavadní jednolinkové telefonní vedení z Černé do Rakouska bylo nahraženo třílinkovým.Na vjezdu a výjezdu do obcí byly umístěny tabule se jmény obcí, okresní lom nad Černou okamžitě zahájil provoz a mnoho nezaměstnaných zde našlo práci. Němečtí vojáci pomáhali se zbytky sklizňových prací svými koňmi, mnoho chudých obyvatel bylo poděleno potravinami nebo odběrními poukázkami.
Podle kronikáře zaručovala říšská vláda manželské půjčky, přídavky na děti, stavební příspěvky a mnohdy I velké peněžité podpory na nákup zemědělských strojů, nářadí a dobytka.
Můžeme si z tohoto krátkého popisu vyvodit, že německé úřady musely být perfektně organizované. Zajímalo by mě jak to s jejich organizací v Župě Oberdonau, pod kterou naše oblast po připojení patřila, vlastně vypadalo. Myslím si a dokonce jsem přesvědčen, že tyto znalosti má českokrumlovský spisovatel pan Jan Vaněček, i když Český Krumlov, stejně jako Kaplice byly někde na okraji té česko-německé národnostní čáry.Ptám se proto pana Vaněčka, jak vypadala tehdy situace v Českém Krumlově a nejbližším okolí?
Děkuji – František Záhora – 4.5.2016