ZÁHADY V HISTORII BLIŽNÉ
Záhady v historii Bližné.
Poznávání historie bývá pro mnohého člověka nejenom zdrojem poučení, ale přináší i jakési uspokojení z poznaného, dá se říci i zábavu a je příjemným koníčkem.
V historických materiálech, kterými jsou bezesporu i kroniky, občas člověk narazí na některé záhady, případně taje a nesrovnalosti.
Kronikář, který zpracovává historii dané obce, ale samozřejmě, a hlavně, současnost, to je většinou historik amatér a události popsané ve starých kronikách přebírá jako fakt a nestuduje jejich pravost. Někdy však narazí na záhadu a rád by věděl, jak to vlastně bylo.
Jedna taková situace nastala, když jsem se probíral v kronice popsaným historickým vývojem obce Bližná, dnes osady Černé v Pošumaví.
Z á h a d n é r o k y
Bližná, jak uvádí kronikář, byla nejstarší vesnicí farnosti Dolní Vltavice a byla založena stejně jako ostatní obce na statku Mokrá, v t. zv. „mokerském újezdu“, královským purkrabím a kuchařským mistrem ,Hirzem z Klingerberku. Založení bylo potvrzeno králem Přemyslem Otakarem II. v roce 1268, má se však za to, že osídlení této oblasti bylo již mnohem dříve. Vždyť tudy přes vltavínský průsmyk procházela stará soumarská cesta a tak počátek osídlení mohl být proveden dříve než se uvádí v listinách.
Každopádně v onom ,pro celou obec Černou v Pošumaví památném roce 1268 ,daroval Hirzo všech 13 stávajících osídlení, včetně Bližné, klášteru Zlatá Koruna. Když pak v roce 1284 král Václav II., v r. 1348 císař Karel IV. a v r. 1384 král Václav IV. znovu tuto darovací listinu potvrzovali, vesnice Bližná tam uvedena nebyla. Čili od roku 1268 až do roku 1445, kdy se Bližná znovu v listinách objevuje, je oněch 177 let záhadných.
B y l a o p u š t ě na ?
Byla Bližná opuštěna, jak uvádí někteří historici, nechávala se zpustnout a později přivést k rozkvětu?
Podle dalších však tomu tak nebylo, v těch dobách nedocházelo k žádným vážnějším nepokojům, stejně tak mohou být vyloučeny i vnější vlivy. Nelze si prý představit, že by se osídlenci, kteří museli provést ty nejtěžší práce při klučení lesa, vzdali svého osídleného místa.
Celkově převažují názory, že Bližná samozřejmě existovala stále a opuštěná nebyla, i když se připouští, že některé samoty byly opuštěny a pak ve 13.století došlo k většímu osídlení výlučně německými kolonisty.
P í s a ř j i p ř e h l é d l
Proč však nebyla v dalších potvrzovacích listinách Bližná uvedena, to se zase vysvětluje tím, že královský písař tuto osadu přehlédl při sepisování listiny a další písař tuto chybu pak převzal. Tehdejší písaři putovali s králem od jednoho hradu k druhému, k různým přehlédnutím docházelo, mnoho událostí bylo zaznamenáno až za mnoho let, anebo dokonce nebylo zaznamenáno vůbec.
Každopádně se však Bližná představuje v roce 1268 českým jménem „Nablizmerch“ a pak v roce 1445 již dvojím česko – německým označením „Blyzny – Ekkartslag“. Poslední německé jméno vesnice je pak „Eggetschlag“.
( N e ) v ý h o d n á p o l o h a
Bližná se pak v dalších stoletích rozvíjela, k čemuž přispívala její výhodná poloha právě na hodně používané soumarské cestě. To jí však na druhé straně vystavovalo všem nebezpečím v dobách válek, především v období třicetileté války, kdy obcí procházelo mnoho vojsk, která rabovala a loupežila, což Bližnou stálo mnoho obětí.
Řada informací o absenci Bližné v darovacích listinách v její téměř dvousetleté historii, by se dala zjistit i v urbářích uložených v archivu. Sám jsem se k tomuto zkoumání zatím nedostal, ale domnívám se, že řadou historiků i pracovníky archivu jsou dané urbáře dostatečně prozkoumány a že tito odborníci již mají na celou věc ujasněn ten správný náhled.
Českokrumlovský deník, 19.2.2009