KRONIKY OBCE + HISTORIE

 Černá v Pošumaví si v březnu připomene mírně kulaté výročí od svého založení

Píše se rok 1250. Král Václav I., syn krále Přemysla Otakara I., vládne samostatně na českém trůnu již dvacet let, i když jako takzvaný „mladší král“ byl korunován již za vlády svého otce. Ve sporu o moc a území se dostával do konfliktů jak se svým mladším bratrem Přemyslem, tak později se svým druhým synem Přemyslem (Otakarem II.). Především v době povstání syna Přemysla se okruh jeho věrných poněkud zmenšil.

Jedním z těch, kteří však zůstali králi věrni, byl Hirzo, uváděn též jako Hersso, Hereš, Hyrš a i v dalších podobách. Byl původem z Klingenbergu v Porýní, v roce 1241 se již objevuje v roli „Magistra královské kuchyně“. V roce 1250 je zmiňován jako purkrabí na Zvíkově a za své věrné služby králi Václavovi získává svůj vlastní majetek. Jedná se o takzvaný Mokerský újezd, který byl vyčleněn z Boleticka, patřícího královi.

Byl to úzký dlouhý pás od vrchu Hradiště až k Dolní Vltavici. Území nikterak veliké, ale údajně zde byla půda velmi úrodná a středem procházela stezka do Rakous. Ta vedla od Boletic přes celý újezd až k Dolní Vltavici, zde překročila Vltavu a směřovala k rakouskému Haslachu.

Hirzo byl velmi vzdělaný a schopný, což poznal král Přemysl Otakar II. a pasoval ho do rytířského stavu. Byl královým lokátorem, organizoval a platil stavbu měst, hradů a dalších lokálií, z čehož pak pravidelně dostával část daní. Tak řídil celou výstavbu královského paláce na Zvíkově, byl zakladatelem Českých Budějovic, Písku a mnoha dalších měst a obcí, podílel se na výstavbě kláštera ve Zlaté Koruně.

Stejně tak dobře poznal, že na konci Mokerského újezdu se vyplatí založit lokálii. Vystavěl ve velkolepém stylu sídlo s plochou náměstí přes jeden hektar a nazval ho Hirzov, dnešní Dolní Vltavice.

Jestliže Hirzo obdržel majetek Mokerského újezdu kolem roku 1250, lze se domnívat, že v následujících letech začal s výstavbou, některé prameny uvádí, že Hirzov byl postaven v roce 1263. Stejně tak statek na Mokré, nazývaný též Praedium Hirzonsis vlastnil Hirzo již před darováním, podle něho byl dán i název darovanému újezdu.

V Mokerském újezdu bylo tedy osídlení již mnohem dříve, rozhodující je ovšem důležité datum, kterým byl 27. březen 1268, kdy Hirzo se svou manželkou Dařicí odkázal poslední vůlí celé toto území klášteru ve Zlaté Koruně. Vymínili si ovšem, že budou tento „újezd“ užívat až do své smrti. To bylo stvrzeno podpisem krále Přemysla Otakara II. při jeho návštěvě v Písku.

Teprve tady je první zmínka o všech vesnicích patřících do „újezdu“ a tedy i o naší obci. Touto první zmínkou si pak připomínáme rok založení obce Černá v Pošumaví.

V listinách jsou uváděny názvy, z nichž je patrné původní slovanské osídlení Natschernerece (Černá), Nabliznich (Bližná), Nemochrich (Mokrá), Naochruhle (Radslav), Nahyrzove (Dolní Vltavice), celkem je uváděno v újezdu 23 osídlení.

Můžeme se domnívat, že počátek osídlení v tomto území, podél staré soumarské stezky, byl mnohem dříve než uvádějí listiny, rok 1268 lze však brát za počátek plánovitého osídlení.

Hlavní obcí hirzovského zboží byla až do 15. století téměř v jeho srdci ležící vesnice Mokrá. Podle daňového a desátkového registru rožmberského důchodkového úřadu v Krumlově z roku 1513 rychta Mokrá spravovala následující osady: Černá, Radslav, Roidschlag, Bližná, Mokrá, Dolní Vltavice, Hubenov, Klackern, Raveň a dvůr v Olšově.

V letošním roce si tedy obec Černá v Pošumaví připomene 745 let od svého založení, respektive od první zmínky o obci. Zvykli jsme si tato výročí od určité doby připomínat. Poprvé až v polistopadových letech různými atrakcemi na hřišti, později oslavou pod pivním stanem, ponejvíce v poslední sobotu v měsíci červnu.

Je to logické, protože už je teplo, což se líbí nejen nám divákům a posluchačům, ale i vystupujícím. Zmiňuji se o tom právě nyní, v březnu, neboť tento měsíc v roce 1268 byl právě tím historickým datem.

Za pět let, v roce 2018, si budeme připomínat 750. výročí naší obce, a to již je skutečně významné datum. V dějinách obce se to hemží samými osmičkami na konci letopočtů, a tak bude určitě na co vzpomínat a co oslavovat, neboť znalost historie oblasti, v níž žijeme, by měla patřit k samozřejmé výbavě každého dospělého člověka. Jedině ti, kteří jsou znalí minulosti, mohou pochopit přítomnost a vytvářet úspěšnou budoucnost.

Českokrumlovský deník: 9. März 2013