PŘÍBĚH OPUŠTĚNÉ FARY
Příběh opuštěné fary v Černé v Pošumaví
Zatím nás nijak neohrožují, nejsou ve stavu ruin, či zřícenin, přesto svým způsobem hyzdí okolí a narušují poměrně slušný vzhled obce. Mám tímto na mysli několik staveb ve středu obce Černá v Pošumaví, které jejich majitelé již několik let zanechali svému osudu.
Jednou z nich je i bývalá fara, které se chci v tomto článku podrobněji věnovat a jejíž vývoj v historii času byl přece jenom poněkud jiný.
Již v roce 1794 byla zahájena její výstavba, která byla dokončena, podle historických zápisů, dne 25. října 1795. V roce 1903, byla fara s popisným číslem 30 přestavěna nákladem 24 tisíc Korun, přičemž tyto náklady hradil ze ¾ náboženský fond a z ¼ farnost. Faru přestavoval, stejně tak jako kostel, stavitel Franz Sossner z Krumlova. Poté až do konce 2. světové války nemáme o budově fary žádné záznamy.
Teprve v roce 1946 zde začal působit první český farář Jan Prachař, který si u místních dosídlenců získal velkou oblibu. Bohužel v té době se postupně začalo připravovat tažení proti duchovním a farář Prachař byl donucen o velikonocích r. 1949 emigrovat. Jak vzpomínají Václav Lovětínský s manželkou, kteří na faře s p. farářem bydleli, byla fara neustále sledována, určití lidé poslouchali pod okny, takže často farář ani nerozvěcel, pouze si baterkou svítil.
Na faře se pak vystřídalo několik duchovních a od listopadu 1960 již fara zůstala prázdná, neboť tehdejší farář P. Karel Prokop Švarc dojížděl z fary ve Frymburku, což pak zůstalo již natrvalo.
Mezitím však již zasílá tehdejší předseda MNV Alois Ondráček v roce 1957 na odbor kultury a školství ONV Český Krumlov požadavek na výstavbu mateřské školy v Černé. Poměrně vysoký stav žactva v základní škole způsoboval nedostatek tříd a tím problémy i s mateřskou školou, která jednu třídu využívala. ONV Krumlov ovšem apeloval na funkcionáře, aby hledali vhodné prostory v obci, neboť naděje na výstavbu nové školky je velmi malá.
Začalo se tedy jednat o možnosti využití budovy fary pro tyto účely,byla podepsána nájemní smlouva, fara byla adaptována a v roce 1962 do budovy přemístěna mateřská škola. Fara byla ovšem stále majetkem církve a tehdejší představitel farního úřadu ve Frymburku se vyjádřil ve smyslu, že v nejbližší době dojde ke znovuobsazení farního úřadu v Černé a proto bude požadována budova fary nazpět.
V r. 1972 však byla nájemní smlouva obnovena, nájem činil podle nových směrnic celkem 26 tis. Kčs ročně a MNV Černá v Pošumaví jej proplácel duchovní správě až do roku 1975, kdy byly amortizovány náklady do opravy vložené. V období let 1971 – 1975 bylo údajně do budovy investováno 1 200 tis. Kč na rekonstrukci MŠ a jeslové třídy. Vedle toho byla v budově i školní kuchyně a jídelna. V roce 1977 se provedla nová fasáda na budově.
Když se postavila v Černé nová Mateřská škola, budova fary se opět vyprázdnila a od roku 1986 začala přestavba a adaptace budovy, kterou společně prováděl s MNV Černá i MNV Frymburk a Hořice a MěNV Horní Planá, neboť zde měla být zřízena pro celý obvod pobočka Lidové školy umění.
V roce 1987 byla rekonstrukce dokončena, v následujícím roce se udělala nová fasáda a LŠU – hudební obor pro žáky z Horní Plané, Frymburka, Hořic a Černé, který již probíhal v objektu ZŠ se přestěhoval do nových prostorů. V budově byl i byt pro učitele hudby a problémem bylo i to, že musel být zachován i byt pro faráře, neboť církevní úřady na tom trvaly, i když byt nebyl vůbec nikdy farářem využíván. Přestavba LŠU byla stavěna v tehdy propagované akci „Z“, s tím, aby se ušetřilo 30% nákladů, ve skutečnosti se však prodělalo 140 tis. Kčs.
V roce 1989 nastoupili do LŠU jako učitelé hudby manželé Rolčíkovi, v budově se vedle vyučování hudby, konala řada různých koncertních vystoupení, jak pobočky, tak i obce. V roce 1996 založili soukromou hudební školu a fungovali zde do konce roku 2002. To už byla fara, podle smlouvy ze začátku devadesátých let, vrácena restitučním nárokem římskokatolické církvi.
Od té doby je budova fary v obci prázdná a pomalu začíná chátrat. V roce 2008 začíná obec jednat o možnosti odkoupení a odezvy církve jsou postupně vstřícnější. Českobudějovické biskupství oznamuje, že preferuje v případě areálu fary směnu za obecní pozemek a tak v závěru roku 2008 se nabídka církve stává reálnou. Za budovu fary požaduje částku 1 864 000 Kč a směnu dvou pozemků, zastupitelstvo rozhodlo, že budovu fary čp. 30 odkoupí a tak se stala obec po dlouhých létech majitelem toho, co vlastně stále využívala a investovala nemalé finanční prostředky.
V současné době je skutečně reálný předpoklad, že dojde k postupné rekonstrukci na výstavbu bytových jednotek a sociálních služeb a podstatně se vylepší vzhled tohoto místa uprostřed obce.
Českokrumlovský deník, 8.3.2011
