KRONIKY OBCE + HISTORIE

Čas letí jako voda, neúprosně pádí kupředu, všichni se ženou za svými plány a sny a zaobírat se   minulostí většinu vyloženě neláká. Pokud však nejsou profesí historici, případně kronikáři. Pro mě jako kronikáře je určitá událost, která proběhla, již minulostí a jako takovou ji musím zaznamenat a předat dál našim následovníkům. Tak jako to dělali ti před námi. Proto rád listuji ve starých spisech a kronikách, kde jsou zaznamenány osudy lidí, na které bychom neměli zapomenout. Proto chci v této souvislosti vzpomenout jednoho, v té době váženého a ušlechtilého člověka, faráře a děkana, kterým byl Engelbert Schwarzbauer.

Narodil se před 140 léty, v roce 1877, v dnes zaniklých Hořičkách ve farnosti Boletice. Dne 22.července 1900 byl biskupem Martinem Josefem Říhou vysvěcen v Českých Budějovicích na kněze a před 100 léty, v březnu roku 1917 nastoupil jako farář do Dolní Vltavice, kde se stal od 24.prosince 1923 děkanem. V kostele zasvěceném sv. Leonardovi, který nechal postavit v roce 1767 ( před 250 léty) kníže Josef I. ze Schwarzenberku.O tom, že si ho věřící v místě jeho působení vážili, svědčí Čestný list váženého duchovního a přání opravdu dlouhé a vpravdě kněžské působení na faře, zaznamenané ve vltavické kronice.Byl to člověk, který rozuměl tehdejšímu životu, uměl vyjít z kostela mezi lidi, byl to „světský kněz“.

Z Dolní Vltavice se až do roku 1917 konala pouťová procesí do Kájova vždy v sobotu před Nejsvětější trojicí. Od nastoupení E. Schwarzbauera se procesím, mimo Kájova, putovalo i k Panně Marii Sněžné do Rychnova nad Malší, většinou v červenci.Od roku 1935 se poutě k Marii kájovské konaly ve čtvrtek, místo soboty, aby se mohla zúčastnit i školní mládež.

Záznamy v kronice hovoří o působení pana děkana ve Vltavici v letech 1917 až 1940, o dalším osudu nevíme, neboť i kronikář ukončil psaní v roce 1940. Škoda, že celý farní archiv shořel i s budovou fary při přestřelce Američanů s Němci v počátku května 1945. Zkratkovitě víme, že v květnu 1922( před 95 léty) byl odhalen a páterem E. Schwarzbauerem vysvěcen pomník obětem I. světové války v Dolní Vltavici. P.Schwarzbauera potkal stejný osud jako ostatní německé občany, 6.září 1946 byl odsunut a žil pak v severním Bádensku.

V časopise Glaube und Heimat vyšel v roce 1958  jeho článek jako vzpomínka na Boletice a všechny okolní obce, které měl tak rád. Engelbert Schwarzbauer zemřel 23.11. 1960 a v nekrologu se píše, že „Věčný velekněz povolal svého horlivého služebníka s nímž odchází jeden z nejušlechtilejších, nejdobrotivějších, nejzapálenějších a nejznalejších kněží, které kdy Bůh Šumavě dal“.

Vedle kronik jsem si dovolil použít materiály pracovníků Jihočeské vědecké knihovny a jejich skvělého webu Kohoutí kříž.