KRONIKY OBCE + HISTORIE

Malá připomínka historie Muckova

V souvislosti s názvem „Mokerský újezd“ nebo také „Hirzův újezd“ se každému, kdo se alespoň částečně zajímá o historii českokrumlovského regionu, vybaví spojení s částí území ležícího dnes převážně v prostoru kolem lipenské přehrady. Jednou z těch obcí je i Černá v Pošumaví, a jelikož v letošním roce si připomene poněkud kulatější výročí svého vzniku, hodlám popsat události oné doby v dalším článku.

V tomto újezdu, který daroval král Václav I. zvíkovskému purkrabímu Hirzovi z Klinkerberku, se nacházely všechny obce, které jsou dnes osadami Černé v Pošumaví, mimo Pláničku a Muckov. Ty ležely mimo dosah „újezdu“ a nebyly také před darováním v majetku krále.

Jestliže tedy první zmínka o obcích ležících v „újezdu“ je v darovací smlouvě z roku 1268, pak první zmínka o obci Muckov, kterou zde připomenu, je v roce 1518. Uplynulo tedy od té doby 495 let, což by mohl být rovněž důvod k malé oslavě.

Muckov, stejně jako ostatní tehdejší obce Bednáře, Jámy, Plánička a Nová Lhota tehdy patřily pod obec Hořice na Šumavě. V té době začínaly v oblasti vznikat takzvané „lesní rychty“.

Odloučením devíti vsí vzniklých na území vyšebrodského kláštera a rovněž patřící obci Hořice, vznikla dle záznamů 10. ledna 1633 „Šumavská rychta pláničská“, uplynulo tedy 380 let. Toto pojmenování se však zavedlo až v roce 1918, do té doby to byla jen Klein-Planles, nebo jen Planles.

Byly-li první názvy obcí viditelně slovanské (například Natschernerece = Černá), pak u Muckova a ostatních obcí je již vidět postupující germanizace. V době, kdy se připomíná vznik obce, je název Muczkarn, v roce 1654 Müczgern a v dalších letech s malými obměnami téměř stejný název, a až do roku 1900 je osadou obce Planles, čili Pláničky.

V letech 1900 až 1910 je samostatnou obcí Mutzgern v okrese Krumlov. Od roku 1910 patří pod krumlovské panství, pod soudní okres Horní Planá. V letech 1921 až 1960 je Muckov samostatnou obcí v okrese Český Krumlov a od roku 1961 je osadou obce Černá v Pošumaví.

Přibližně stejný osud měla i bývalá osada Bednáře, do roku 1949 nazývaná Emry, německy Emmern. Významná zde ovšem byla škola, slavnostně vysvěcena 26. listopadu 1896, která pokračovala jako česká od roku 1948 a skončila školním rokem 1965/1966.

Podle berní ruly z roku 1653 se Emry též nazývaly „Fünf Häuser“, čili „Pět chalup“, nejspíš podle pěti majitelů usedlostí.

Vedle školy nebylo v Emrech prakticky nic, ani krám, ani hospoda. Zato osada ležela přímo na spojnici cest z Černé do Světlíku a do Hořic, takže tam bývávalo rušno.

Autor popisující dobu na počátku 20.století (web Kohoutí kříž) si vzpomíná jak kolem jezdívaly povozy s pivem z pivovaru v Černé do Světlíku, jak Hořičtí si kolem odváželi vyrýpanou a přes léto vysušenou borku domů na otop.

Slavnostní oživení nastalo, když projížděl kolem „nejdůstojnější“ pan prelát ze Schläglu k vizitaci do Světlíku a do Frymburku, neboť ty podléhaly církevní správě v rakouském Mühlviertelu.

K Muckovu patřily nejen Emry, ale i Kramolín, Hostinná Lhota, Vyžbohy, Jámy a Plánička, a tak i počtem obyvatelstva byla tato obec na určité úrovni. V roce 1900 zde žilo celkem 203 obyvatel, v roce 1939 to bylo 188 obyvatel a v roce 1950 jich zde žilo celkově 75.

To již byla obec vyloženě zemědělského charakteru, po JZD začal hospodařit Státní statek a přestože se postavily nové finské domky, Muckov se postupně začal vylidňovat.

K 31. prosinci 2011 zde žilo 49 obyvatel a jsou snahy o rodinnou výstavbu i v této lokalitě, která skýtá klid a krásu okolní přírody, o čemž svědčí přírodní rezervace a několik přírodních památek v blízkém okolí.

 28. Únor 2013