ROŽMBERSKÝ ROK
Rožmberský rok
V letošním roce uplyne 400 let od smrti posledního Rožmberka Petra Voka, vladaře, který nezanechal potomky, čímž skončilo téměř čtyřsetleté panování tohoto významného rodu.
V pražské Valdštejnské zahradě byla 19. května otevřena mimořádná výstava, která potrvá do 20.srpna a nese název „Rožmberkové – rod českých velmožů a jeho cesta dějinami“. Po jejím skončení by měla být údajně přemístěna do prostor hradu a zámku v Českém Krumlově.
Téměř na celém území jižních Čech budou během roku probíhat oslavy výročí tohoto význačného šlechtického rodu. V Českém Krumlově bude dne 11. června otevřena výstava „Rožmberkové“ a vzpomínkové oslavy budou součástí akcí mnoha jihočeských měst.
Rožmberkové, potomci Vítkovců, byli ve své době nejbohatším, nejváženějším a rovněž nejmocnějším rodem v Čechách. Jejich moc byla taková, že i králové čeští se jí obávali a Rožmberkové při sněmech seděli vždy na místě po králi nejpřednějším. Zastávali vysoké funkce jako místodržící, komorníci i maršálové a vynikali i na poli duchovním. V hierarchickém systému šlechty patřilo rožmberskému vladaři nejpřednější místo.
Z celé bohaté historie rožmberských panovníků bych rád jmenoval např. Jindřicha III.,který byl v letech 1400 – 1403 nejvyšším pražským purkrabím a komorníkem, Petr I. z Rožmberka, komorník na dvoře krále Jana Lucemburského, jehož manželkou byla Viola Těšínská, vdova po králi Václavu III.
Pro většinu z nás jsou však známi především bratři Vilém z Rožmberka a mladší Petr Vok.Vilém byl výraznou osobností a jeho zásluha na rozvoji Českého Krumlova je nesporná, neboť z města udělal centrum kulturního i politického života.Byl to neobyčejně bystrý státník a politik, kterému byla dokonce nabízena i polská královská koruna. Po jeho smrti, neboť zemřel rovněž bez potomků se stal vladařem bratr Petr Vok, postava dostatečně známá z mnohých filmových děl. I on však zemřel bez potomků v listopadu 1611, čímž rožmberský rod vymřel.
Rožmberkové byli od svého počátku až do vymření určitě dobrodiním pro jižní Čechy. Vždyť pusté, chudé a močálovité krajiny proměnili v řádně upravená pole, luka a výnosné rybníky. V řadě míst vybudovali pivovary, pily a dali tak základ k rozvoji průmyslu tohoto chudého kraje.
Veškeré kláštery a kostely, kdysi jediné středisko vzdělání, jsou dílem tohoto rozvětveného, bohatého rodu. Spolu s hrady a zámky vynikají svou krásnou architekturou a jsou chloubou stavitelských památek jižních Čech.
Na Rožmbercích můžeme obdivovat i to, že dokázali velmi kvalifikovaně řídit svá hospodářství, že se dokázali obklopit velmi schopnými úředníky a specialisty / např. Jakub Krčín/, že jejich účetnictví a celý hospodářský a finanční systém byl dokonalý a přehledný.
Vedle toho měli i smysl pro svůj lid a dokázali s ním cítit.
V historii jižních Čech zanechali tak Rožmberkové nesmazatelné stopy.
24.5.2011
