KRONIKY OBCE + HISTORIE

 Deset vlivných mužů na Pražském  hradě

                Dovolte mi, abych oproti svým zvyklostem, věnovat se většinou historii své domovské obce,sáhnul i do dějin, tak říkajíc, celostátních.

 Důvodem může být také to, že na základě různých zjištění, jsou znalosti našich dětí o historii své země poměrně slabé. Stejně tak mnoho dospělých se spokojí s konstatováním „ a k čemu mi to v životě je?, myslím, že o nic nepřijdu ,když to nebudu vědět“. Myslím si, že alespoň základní znalosti historie by měly patřit k výbavě každého člověka.

Z velkého množství historických dat  jsem si vybral naše prezidenty a pro oživení přidal vždy nějaký citát, kterým se prezentovali. Prezident republiky má v našich zemích dlouhodobou tradici a i když tento úřad je spíše reprezentativní, většina obyvatel ho vnímá jako nejvyššího představitele státu – proto i tento výběr.

                Od vzniku samostatné Československé republiky se v úřadě prezidenta vystřídalo deset mužů.

Prvním z nich byl Tomáš Garrigue Masaryk, prezident Osvoboditel a to v létech 1918 až 1935 a jeho nejznámější slogan je: „Nebát se a nekrást“. Vyučil se zámečníkem, byl kovářem, ale především velmi vzdělaným filozofem, pedagogem a politikem.

18. prosince 1935 byl druhým prezidentem zvolen Edvard Beneš, který však 5. října 1938 abdikoval, odešel do exilu a tam,v Londýně, vznikla v r. 1940 československá exilová vláda a Beneš byl ve funkci exilového prezidenta. Beneš byl rovněž filozof, ale též právník a úspěšný politik. Z jeho citátů jsem vybral: “Nakonec se vždy ukáže, že právě cesta pravdy, přímosti a poctivosti je cestou národního zájmu“.

                Po  mnichovském diktátu byl 30. listopadu 1939 postaven do čela republiky právník Emil Hácha, který pak byl v době Protektorátu Čechy a Morava státním prezidentem a byl donucen podepsat souhlas s německou okupací. Háchovo motto bylo: “Nejcennější majetek státu jsou mladí lidé“.

                Po osvobození se vrátil do Prahy Edvard Beneš, byl potvrzen ve funkci prezidenta a v roce 1946 opět zvolen. Dne 7. června 1948 již však nedokázal čelit náporu KSČ a abdikoval.

                Do funkce prezidenta byl 14 června 1948 zvolen Klement Gottwald. Vyučil se truhlářem a pak pracoval ve stranických funkcích, za prezidenta Beneše byl předsedou vlády. Byl nazýván dělnickým prezidentem a také prezidentem sjednotitelem. Známý je jeho výrok: “Do Moskvy se jezdíme radit, jak vám, kapitalistům, zakroutit krkem“. V březnu 1953 zemřel.

                Hned nato, 21. března 1953 nastoupil dosavadní předseda vlády Antonín Zápotocký, vyučený kameník, ale také odborářský činovník a spisovatel. Známý byl jako „táta dělníků“ a nezapomenutelný je jeho výrok v rozhlase těsně před měnovou reformou: „Naše měna je pevná a měnová reforma nebude, všechno jsou to fámy, které šíří naši nepřátelé“.

                Po jeho smrti v roce 1957 se stal prezidentem dosavadní první tajemník UV KSČ Antonín Novotný, byl vyučený strojní zámečník a byl to vlastně jakýsi  génius funkcionářské průměrnosti, šedivá aparátčická myš. Z jeho doby se traduje výrok, že „maso bude v brzku“ a celá republika se pak ptala, kdeže vlastně to Brzko je.Pražské jaro 1968 však znamenalo jeho konec.

                Do funkce prezidenta byl v březnu 1968 zvolen Ludvík Svoboda, národní legenda, původním povoláním agronom, posléze celý život voják, velitel 1. československého armádního sboru v Sovětském svazu, ministr národní obrany a pak znovu Gottwaldem zatracovaný. I přesto, že mu v únoru 1948 řekl: „Armáda půjde s lidem“. Nesouhlasil s okupací v r. 1968, odmítl kolaborantskou dělnicko-rolnickou vládu, posléze se  však podřídil linii nastolené KSČ pod vedením Gustáva Husáka.

                Dne 29. května 1975 se stal prezidentem Gustáv Husák, právník a nejvzdělanější politik z komunistických prezidentů. Antonín Novotný o něm již dříve řekl: „Vy ho neznáte, ale až se dostane k moci, uvidíte, co je zač“. Husák skutečně moc v zemi upevňoval všemi prostředky, ve svých projevech vždy zdůrazňoval „ pevné spojenectvo so Sovietským sväzom a ďalšími bratskými socialistickými krajinami“. Svou řeč většinou končil provoláním: „Nech naša vlasť ďalej vzkvetá“.

                Přišla listopadová revoluce a 30. prosince 1989 byl prezidentem zvolen Václav Havel, který mohl ve svém prvním novoročním projevu kostatovat,že „naše země nevzkvétá, drazí spoluobčané“.

Havel je vyučený chemický laborant, vystudoval Gymnazium a je znám jako dramatik a spisovatel.

                Po rozpadu Československa se pak stal  v roce 1993 i prvním prezidentem České republiky, kde ve funkci setrval do roku 2003.

                V roce 2003 byl desátým prezidentem zvolen Václav Klaus, dosavadní předseda Poslanecké sněmovny a předtím předseda vlády, spolu s T.G.M. jediní s titulem profesor. Klaus vystudoval zahraniční obchod na Vysoké škole ekonomické a za jeho politické dráhy jsme slyšeli mnoho výroků, jako např. „Je obtížné rozlišit čisté a špinavé peníze, protože to na nich není poznat“. Anebo v r. 1999 pronesl: „Není potřeba přijímat zákony, protože drobné akcionáře ovládne neviditelná ruka trhu“.Jsou známy i jeho výroky o Evropské unii, jako: „Evropská unie je stejně nebezpečná jako bývalý Sovětský svaz“.

Tolik alespoň základní informace o našich dosavadních prezidentech, i když všichni nebyli naší chloubou.

 Českokrumlovský deník, 17.ledna 2010