Čtení pro vánoční čas
20. 5. 2015
Čtení pro vánoční čas – pověsti o Černé.
MOROVÁ BÁBA.
V dávných dobách na místě dnešní Černé v Pošumaví stávala malá osada zvaná Brod na Černém potoce.Tehdy nikdo ani nepomyslel na to,že jednou celé údolí zaplaví rozlehlé jezero.Vltava se tady dala obvykle bez problémů přebrodit.
Jednou,kdy však právě byla po jarním tání v řece velká voda,přišla do osady ošuntělá babka a sháněla se po někom,kdo by jí pomohl na druhý břeh.Všichni ji odbývali,ať si řekne někomu jinému,anebo ať počká,až voda opadne.Až uhlíř,který se svými dětmi pálil milíře,aby vydělal na obživu prodejem dřevěného uhlí,se nad stařenou slitoval.Vysadil si jí na ramena a řeku s ní na druhý břeh přebrodil.
„Nemám peníze,abych ti zaplatila,ale odměním se ti lépe.Ty a tvoje rodina jediní zůstanete naživu,ostatní zemřou!“řekla babka a zmizela.
Zanedlouho přišla morová rána.Všichni v osadě vymřeli na černou nemoc,jen uhlíř se svou ženou a dětmi zůstali naživu.Postupem času se do vylidněné osady přistěhovali noví obyvatelé a usadili se tu.Dokud poctivě pracovali a žili spořádaným životem,plynul čas poklidně a nerušeně.
Když však časem někteří z nich zapomněli na dobré mravy,oddali se zahálce,nadměrnému pití,nebo dokonce kradli a vyvolávali pře se skromnějšími sousedy,objevila se morová bába znovu.Brávala na sebe nejrůznější převleky,ale pokaždé s sebou přinesla zlou nemoc.Už ne mor,ale černé neštovice,tuberkulózu anebo kulhavku se slintavkou pro dobytek.
V současné době se tady prý objevuje v letní sezóně,kdy je nejen v Černé,ale ve všech okolních kempech plno.Vybírá si zejména zhýralou mládež a na diskotékách nabízí perník,jak se říká droze pervitin.
/ podle knihy Hynka Klimka – Strašidla od Šumavy po Prahu /.
Černá v Pošumaví.
V krásné tiché noci jeli jednou dva muži z Černé do Pláničky opuštěným a pustým lesem. Najednou se zcela bez příčiny dal kůň do divokého běhu, těsně u vozu se ozvalo vřeštivé zařvání a záře jako od velikého požáru osvětlila stromy. Do vzduchu se vzneslo odporné zvíře podobající se ještěrce a z ocasu mu sršely jiskry. Oba muži věděli, že se jim zjevila příšera, které se říkalo dobytčí děs; plašila dobytek tak, že některé kusy hrůzou uhynuly. Také jejich kůň se nedal zvládnout a zastavil až v obydlené obci.
Dolní Vltavice
Při každodenní pastvě farářova stáda se před pasačkou objevila shrbená stařena, její jako sníh bílé vlasy jí zcuchaně a nepořádně visely do obličeje, ruce, nohy, krk i ramena měla pokryty mechem. Podivná stařena požádala pasačku, zda by ji neučesala; dívce se sice nechtělo, ale pak babce třesoucíma se rukama začala rozplétat a rozčesávat zakroucené vlasy. Když se dotkla stařeniny hlavy, poznala, že její tělo je studené jako led a po chvíli už děvče nemohlo pozvednout své náhle zkřehlé ruce. Stařena nasypala pasačce do zástěry trochu suchého listí a zmizela. Udivená dívka doma našla v šatech zapadlý krásný zlatý peníz. Mnozí pak tu podivnou, mechem porostlou ženu hledali, aby od ní také dostali tak štědrý dar. / Pověsti a legendy – výběr /.
