Poplužní dvůr Jestřábí
14. 5. 2011
Poplužní dvůr Jestřábí.
Tento název nacházíme v kronikách, které se zmiňují o tomto majetku knížete Schwarzenberka z 19 století. Poplužní dvůr je název pro společně obhospodařovanou jednotku panské půdy, která zahrnovala budovy, vybavení a šafáře s minimálním personálem.
V dřívějších dobách měly téměř všechny domy své tzv. domovní jméno. Jestřábský dvůr se prostě nazýval „Dvůr“, měl číslo popisné 15 a patřil k Bližné.V letech 1925 – 27 byl dvůr knížeti vyvlastněn a stal se majetkem Státního pozemkového úřadu v Praze. Začátkem 30 let minulého století se uvádí jako vlastník, ale někdy i jako nájemce ( což není s určitostí zjištěno) jistý Georg Adamovitsch, který přišel z Tábora, kde byl správcem statku.Ke dvoru patřily pozemky o výměře 122 ha.
Ke dvoru patřil dům čp.16, domovním jménem „ Domek mlatců“ nebo také „Kráječský dům“ a byl obýván Slováky, kteří tvořili čeládku statku.
Vedle tohoto domku stál „Hornický dům“ s čp.17, jehož vlastníkem byla Obec Černá, která ho koupila od knížecího schwarzenberského důlního ředitelství v letech 1931/32. Dům byl nejdříve nabídnut Obci Bližná, ale ta ho odmítla s tím, že pro obecní účely je příliš odlehlý a pro státní účely není žádný zájemce. Dům obývali horníci a pole, která k němu patřila, byla Pozemkovým úřadem předána do užívání jednotlivým nájemným domácnostem. Celková výměra polí činila 70 arů a tak na jednu domácnost připadlo 8,75 arů.
U rybníka u dvora stál dům čp.24 domovním jménem „Ovčák“, který si v r. 1927 postavil Johann Jusko, poslední ovčák ve službách knížete Schwarzenberka. Jusko přišel na Jestřábí kolem roku 1923 z Chrudimi, byl ještě nějakou dobu ve službách Adamovitsche a pak přešel do pivovaru v Černé.Dalším majitelem byl Karl Christl s manželkou Annou, rozenou Jusko.
U vápencového lomu se uvádí dům čp.14 tzv.“Domek krejčího“, jehož majiteli byli Franz a Marie Feier.
V Jestřábí byla i tírna lnu, kterou však Adamovitsch přestavěl na obytný dům.
K zemědělským účelům sloužil dvůr nadále i po válce.Z doby Schwarzenberků však zůstaly pouze tři objekty.
Když v r. 1951 vznikl Státní statek Černá, bylo Jestřábí jednou z osmi provozních jednotek. Postupně se pak Jestřábí stalo součástí provozní jednotky Bližná, až kolem roku 1974 zemědělská činnost zanikla.
V roce 1971, kdy jsem zde začínal jako vedoucí hospodářství Bližná, bylo Jestřábí místem, kde byly ustájeny jalovice po obou stranách dvora , dále po určitý čas se zde chovala prasata a v půdním prostoru se vykrmovali drůbeží brojleři. Tehdy bydlela na Jestřábí rodina Válova a vedle v domku, tehdy nazývaném „generálský“ bydlel František Malý s dětmi. Pan Vála i Malý pracovali u jalovic, dcera Ludmila Válová se starala o brojlery.
Tehdy to byl skutečně zemědělský objekt i s hnojištěm uprostřed dvora a močůvkou vytékající ven směrem k Lipnu. Za objektem byla laguna poněkud zapáchající a často přetékající přes silnici, která tehdy tudy vedla.
Postupný rozvoj rekreace znamenal ukončení zemědělské činnosti v roce 1976, objekt převzalo ředitelství Oborového podniku Šumava a začalo s rekonstrukcí a přestavbou na areál Školícího a rekreačního zařízení. Ten se využíval nejen ke školením různého typu, ale byla zde i Škola v přírodě, kdy se ve 14 ti denních turnusech střídalo asi 100 žáků z Prahy 10. V zimním období se zde prováděla léčebná rehabilitace pracovníků odštěpných závodů.
To vše, ale v mnohem komfortnějším zařízení a vybavení probíhá dosud, ovšem v objektu hotelového typu, který během doby měnil své majitele.
Velké vylepšení zaznamenal objekt nynější Vily Bohémia s č.p. 16, dříve známou jako rekreační zařízení Vysoké školy zemědělské v Českých Budějovicích, rovněž z doby knížete Schwarzenberka, který prošel přes mnohé majitele až k dnešnímu modernímu typu hotelového zařízení.
2007
