Jdi na obsah Jdi na menu
 


Franz Gramlinger

18. 5. 2015

 

ŽIL V  ČERNÉ- článek o neslavně proslulém občanu naší obce, (o kterém jsem již v krátkosti napsal ve Zpravodaji v roce 2007) napsal JAN CIGLBAUER, s jehož laskavým svolením otiskujeme tento článek, který mi poslal.
 
Franz Gramlinger
Franz Gramlinger se narodil 10. listopadu 1896 v Hořicích na Šumavě. Po návratu z první světové války, kterou prodělal v řadách rakouskouherského 29. pěšího pluku, žil v Černé v Pošumaví čp. 43, kde převzal v roce 1930 živnost kolářského mistra po svém otci.
 V listopadu 1937 vstoupil do SdP a účastnil se prakticky všech henleinovských projevů a manifestací v okolí. V květnu 1938 dokonce kandidoval za SdP do obecního zastupitelstva v Ćerné. Jeho oddanost henleinovským myšlenkám stoupla natolik, že 26. září 1938 přešel ilegálně státní hranici na říšské území a v Aigenu se přihlásil jako dobrovolník do teroristické organizace Freikorps a byl ihned s dalšími dobrovolníky odeslán do rakouského Rohrbachu, kde byl vyzbrojen vojenskou puškou s 15 náboji a prodělal zde jednodenní vojenský výcvik. 28. září 1938 se pak zúčastnil přepadení české celnice v Kyselově. Teroristé napadli budovu střelbou, ale tamní družstvo SOS se ubránilo a neustoupilo. Po záboru německých šumavských obcí se Gramlinger 2. října 1938 do Černé v Pošumaví vrátil a ihned ze své vlastní iniciativy začal terorizovat protinacisticky smýšlející Němce a Čechy, kteří nějak výrazněji proti henleinovcům vystupovali. 3. října 1938 společně se svým komplicem Adolfem Hablem zadrželi Jana Houšku a odvlekli jej do sklepa obecního domu, kde ho spolu s dalšími henleinovci ztloukli. 9. října 1938 pak Gramlinger s Hablem, ozbrojeni puškami s nasazenými bodáky, zadrželi Jana Rypla, který sloužil u SOS a Němce Karla Chrystla, který v září 1938 uposlechl mobilizačního rozkazu, nastoupil do čs. armády a navíc byl členem Německé sociální demokracie. Oba pak odvedli opět do sklepa obecního domu, kde je také ztloukli a Chrystla už cestou veřejně ponižovali. V těchto dnech Gramlinger zmlátil gumovou hadicí člena KSČ Němce Franze Nodese, včetně jeho 9letého syna, který se otce pokusil bránit a Gramlingera udeřil plechovým kastrůlkem do obličeje tak, že krvácel z nosu, což Gramlingera ještě více rozzuřilo.
12. října 1938 se do Černé v Pošumaví vrátil po demobilizaci z čs. armády Josef Špicl, který byl na Gramlingerův popud ihned zatčen. Špiclova manželka Marie, která se v září 1938 i se 7 dětmi raději odstěhovala do českého vnitrozemí, byla v roce 1939 okupačními orgány jako Němka donucena se vrátit do Černé v Pošumaví. Po návratu ji Gramlinger na obecním úřadě, kde působil jako obecní pokladník a později tajemník, slovně napadl a zfackoval za to, že se jako Němka provdala za Čecha.
Všichni Gramlingerem a Hablem zadržení – Jan Houška, Jan Rypl, Karel Chrystl, Franz Nodes a Josef Špicl byli pak nacisty vězněni po dobu 6 týdnů v Linci. Kromě nich Gramlinger
nechal zatknout i členy Německé sociální demokracie Josefa Schachla a Franze Schachla, kteří byli rovněž vězněni v Linci 6 týdnů.
Již v roce 1938 se Gramlinger stal členem NSDAP a následujícího roku získal funkci Blockleitera. V roce 1943 povýšil na funkci Zellenleitera a vstoupil také do řad SA. Začátkem roku 1945 byl zařazen do Volkssturmu. V dubnu 1945 byl Gramlinger zapojen do střežení tzv. „pochodu smrti“ 4 až 5 stovek válečných zajatců různé národnosti.
 Gramlinger, jako funkcionář NSDAP a člen Volkssturmu, převzal nad pochodem velení krátce po půlnoci 9.dubna 1945 na mostě přes Olšinu, kam došel z Horní Plané pod velením Janaka. Gramlinger pak vedl transport do Dolní Vltavice, odkud směřoval do Aigenu. V Gramlingerově úseku zahynul nejméně jeden ze zajatců, kterého pak spolu s dalším hrobníci Herman Koller a Hans Zach na příkaz německých orgánů zakopali mezi nádražím a samotnou Černou u lesa Grafitwerk. Za jakých okolností tito zajatci zemřeli, není známo, podle výpovědí hrobníků ale byli ubiti a zastřeleni a leželi v příkopu silnice, po které transport procházel.
V roce 1945 byl Gramlinger otcem dvou dětí a pro své zločiny byl 17. listopadu 1945 zatčen. Nepokusil se uprchnout a jen spálil všechny své nacistické doklady. Jeho komplic z roku 1938 Adolf Habl padl během války v řadách německé armády. Gramlinger se zprvu ke všem zločinům přiznal, později během vyšetřování ale svou výpověď měnil a u soudu tvrdil, že na něm bylo přiznání vynuceno. Přesto prakticky všichni jeho němečtí sousedé vypověděli, že byl v obci Černá nejhorlivějším nacistou a všechny zločiny, které jsou mu kladeny za vinu, se zakládají na pravdě. Franz Gramlinger byl 9. dubna 1946 odsouzen k trestu smrti a téhož dne popraven. Před vykonáním rozsudku nic nepodotkl. Trest byl vykonán v 13:43, smrt konstatována v 13:53.
Jan Ciglbauer,historik