KRONIKY OBCE + HISTORIE

 

Obec Černá v Pošumaví bývala neodmyslitelně spjata s dolováním a těžbou grafitu.Od konce 18.století až do roku 1998 se zde na různých místech a s různou intenzitou tato surovina dobývala. Největšího rozmachu bylo dosaženo na přelomu 19. a 20.století, zdejší doly patřily po několik desetiletí k nejvýznamnějším světovým producentům grafitu.

Jedním z pozůstatků, po kdysi významné těžbě, je vyústění Schwarzenberské Josefovy štoly nedaleko osady Mokrá.Kamenný portál, nad vyzděným obloukem římsa se slepým vlysem, po stranách s volutami, je zakončen dekorativním podstavcem s knížecí korunkou.Dá se říci, že se jedná o památnou stavbu o celkové délce 2 240 m, která sloužila jako odvodňovací kanál směrem k šachtám v oblasti Mokré a s jejíž ražbou začala Eggertova společnost v roce 1897. Stavbu potkávalo mnoho problémů, zejména kolem průsaku vody a propadání terénu, takže se vše vleklo až do roku 1937, kdy se zřítila šachta Anna a práce byly zastaveny.

V roce 2001 provedla zde Česká speologická společnost hydrogeologický průzkum v délce 1290 m, hlavním doporučením bylo zachovat částečně porušený vstupní portál jako historický objekt.Ten sice leží v katastrálním území Černé v Pošumaví, ta však není jeho vlastníkem. Od doby, kdy skončilo dolování na Mokré se však nikdo o tento objekt nestaral. Při bližším zkoumání se přišlo na to, že se vlastně neví, kdo je vlastníkem. Nehlásili se ani vlastníci tuhových dolů, ani Lesy ČR, neboť objekt se nachází uprostřed lesů,ani památkáři, až teprve Ministerstvo životního prostředí potvrdilo, že objekt vlastní, ale nemají prý prostředky na opravu.

Obec Černá v Pošumaví považuje Josefovu šachtu za jistý druh památky a tak nemůže nečinně přihlížet k tomu, jak nejenom samotný objekt chátrá, ale I okolí neskýtá zrovna příjemnou podívanou.Dospělo se k závěru, že si obec od MŽP portál s částí okolí pronajala a vlastními prostředky jej opravuje. Důvodem je též skutečnost, že obec vybudovala Naučné stezky, jejichž dvě trasy končí právě u Štoly Josef.

Posledního července jsem přímo na místě provedl rozhovor s pracovníky podnikatele Jana Olžbuta z Českých Budějovic, kteří provádí rekonstrukci a údržbu objektu. Celý průběh oprav, podle jejich slov, probíhal následovně:

 “Především bylo nutno odstranit veškeré polomy, spadlý strom, který ležel přímo na portálu a vyřezat všechny okolní nálety. Celá levá i pravá strana podezdívky se musela rozebrat a opět celá postavit znovu. Původní rozbitá a nevzhledná mříž byla odstraněna a nahražena novou, kterou vykoval umělecký kovář. Stavba byl doplněna pětilistou růží, tak, aby byl zachován historický ráz objektu. Dále bylo nutno vyčistit veškeré ornamenty, což je odborná kamenická práce,vše bylo zhotoveno kamenickým strojem tzv.jehlovým oklepávačem.Objekt byl silně porostlý mechem a nánosem krusty, což bylo nutno odstranit. Nepoužívaly se, vzhledem k protékající pitné vodě, žádné chemické prostředky, i když jinak objekt by chemické čištění vyžadoval. Vedle samotné stavby se provedlo doplnění schodištěm, opatřené zábradlím, doplnil se můstek před vchodem, aby bylo možno nahlédnout dovnitř chodby. Uvnitř chodby se provedlo hrubé vyčištění. Kolem stavby se vše obsypalo kamenem, aby hlína a zem neležely na stavbě. I proto bylo provedeno odvodnění objektu. Zpevnění objektu bylo provedeno železnou konstrukcí. Dále byla vybudována nová příchozí stezka, štěrkovitá v začátku s dřevěným můstkem. Na okraji, kde bude zasazen panel Naučné stezky trasy B a C bude postaven kolostav.

Kanálem protéká čistá velmi kvalitní voda, 6° C teplá, je zde v uzavřeném prostoru vybudován trkač, kterým se přivádí voda do nedalekých objektů chatové osady Na Výsluní. Voda v potůčku je pitná a tak je na vratech připevněn i hrníček pro možnost použití příchozích návštěvníků.“

K vyjádření pracovníků není co dodat, portál a celé okolí se konečně dočkalo opravy a vylepšení, tak jak si tato historická památka zasluhuje.

 

František Záhora