KRONIKY OBCE + HISTORIE

( vysoké procento našich občanů bylo zaměstnáno v zemědělství, výběr článků je tím i ovlivněn – F.Z.)

 

„Jsme jedním z provozů Státního statku Šumava, odštěpný závod Frymburk.Hospodaříme na 1700 ha zemědělské půdy, z toho 1200 ha orné.Obilovin budeme mít sklizeno 565 ha, pak nás čeká 100 ha kukuřice a 60 ha lnu“,říká vedoucí provozu Jan Šerban.Stojíme na poli u Jestřábí, kde skupina osmi kombajnů pohlcuje poslední hektary žitných klasů. Stejný žňový finiš probíhá na Radslavi a u Pláničky, takže Jan Šerban ujíždí dále. Zůstává s námi agronom provozu Pavel Wudy a přidává:“ Do žní jsme se pustili 8.srpna a zítra( 27.8) bychom měli skončit. Osádky této skupiny kombajnů E-512 jsou naši pracovníci – traktoristé, opraváři a pomocníky jim dělají studenti ze střední zemědělské školy České Budějovice, budoucí mechanizátoři“.

Klasy obilí na Jestřábí padly.Kombajnéry čeká přesun do Bližné.Jistě jsou unaveni, vždyť v průměru mají za sebou každý více než 100 ha pokoseného obilí.Ale důležité je, že mezi nimi panuje dobrá nálada. A tak využívám chvilky oddychu.

„S E-512 pomáhám při žních již od roku 1976.Letos se mnou jezdí student Radek Müller“,říká kombajnér Jiří Špína. „Obilí bylo hodně polehlé, kameny nám nadělaly mnoho zla“.

Přidává se kombajnér Helmut Flöring, kterému dělá pomocníka student Petr Bárta.“Já jsem letos již vypomáhal jako většina ostatních v JZD Březí a pak jsem přešel k nám na Šumavu. Jezdit jsem začal před šesti léty s SK-4“.

„Já si neodpustím takovou poznámku“, říká Miroslav Pajpach s pomocníkem Petrem Myšákem.“Na žních jsem podruhé. Ale co nám připravují rekreanti za překvapení v polích kolem rekreačních zařízení, je pro nás velmi nepříjemné. Jednak asi nevyužívají záchody v kempech a pak – dráty, láhve, dřevo – to vše lovíme z mlátiček“.

Odsuzuje to také kombajnér Jan Dub, který během jedenácti let za volantem načerpal již mnoho zkušeností.Do debaty se zapojuje kombajnér Jan Wudy s pomocníkem Jiřím Mrázem a kombajnér Jaroslav Sochor. Všichni okamžitě prohlašují: „Jarda má za sebou již 150 ha, určitě nejvíc z nás všech.Obsadí jistě první místo v soutěži“. Ze skromnosti Jaroslav Sochor dodává:“Pře jsem začal o nějaký den dřív.A Špína mi šlapal pěkně na paty“.

Parta usměvavých mužů pak vyzývá Michala do rozhovoru. A tak kombajnér Michal Bandura konstatuje:“Patřím již k veteránům.Jezdím od roku 1973, z toho jsem čtyři roky na suškách. No a letos se mi zastesklo opět po kombajnu“.

Osádky pak zasedly za volanty E-512 a zamířily přes kopec do Bližné.Za nimi odvozci obilí,Josef Trávníček s Tatrou T-148 s nosičem kontejnérů a Petr Hovorka se závozníkem Václavem Benedou se Škodou 706, kteří přijeli na pomoc z Tesly České Budějovice.

 

 

Pomoc při přístavbě samoobsluhy v Černé ( Jiskra 19.7 – 16.8.1985)

 

-          V sobotu 13.7.1985 pracovalo 16 majitelů chat z chatové oblasti pod Mokrou na přístavbě samoobsluhy v Černé. Prováděli betonáž podlah.MNV děkuje všem brigádníkům za pomoc.Přístavbou a další rekonstrukcí celé prodejny dojde k modernizaci a rozšíření prodejních i skladových ploch.

-          MNV děkuje chatařům z osady Jestřábí, kteří v sobotu 11.8.1985 pomáhali při rekonstrukci obchodu v obci. Mimo jiné vyzdívali příčky, zalévali spáry panelů a pracovali i na střeše objektu.

-          Přístavby stávající prodejny Jednoty pokračovala i v dalším víkendovém dnu. Velkým přínosem je pomoc brigádníků z chatových osad a samotných občanů obce (Jihočeská pravda 26.8.1985)

 

 

Když se chce – všechno jde (Zpravodajč.4/1984 Frymburk/

 

V rámci zlepšení pracovního a životního prostředí byla bývalá bramborárna v Černé přebudována na opravárenské dílny.Ještě předloni zde byla bažina. Kámen byl navezen z lomu Vyšný, závěrečné práce – vyasfaltování – provedly Stavby silnic a železnic Praha, když mechanizátor provozu Ing. Jan Machala využil toho, že se v blízkosti stavěla silnice.Vyasfaltovány jsou i garáže, ústřední topení bylo uděláno svépomocí, je zde teplá voda i sociální zařízení.Celý nový areál nahradil dříve používaný prostor dílen na Mokré.

Na celém vzniku tohoto zařízení má velkou zásluhu mechanizátor provozu Ing.Machala.Procházíte-li celým areálem dílen střediska Černá, musíte obdivovat pořádek, který bohužel tak mílo na ostatních střediscích vidíme.Vše zde má svoje místo.Traktory krásně vyrovnané v řadě, stroje rozdělené podle účelu použití. Nikde nenejdete válející se zbytky satrých součástí.Pochválit však je nutno i opraváře Petra Badáně a Zdeňka Čížka, kteří se zasloužili o to, že zde mají svou soustružnu a práce si provádějí sami.

Pracuje zde celkem 5 opravářů, které trápí to, že v části areálu jsou uskladněny jedy, které zamořují prostředí v dílně.Nevyhovující je i elektroinstalace, která sice dobře sloužila v bramborárně, ovšem dílnám nestačí.

 

 

Helmut Flöring je jedním z mála kočích na našem závodě, který se velmi dobře stará o své koně.Nejen, že je má vždy ve vzorném pořádku, ale ještě se se svou manželkou stará o telata. Má velmi dobré výsledky u plemenných hřebců – vždyť na Bližné je plemenná stanice pro celý obvod od Vyššího Brodu až po Prachatice. Málokterý člověk má tak dobrý vztah ke koním.

 

 

Stájníci čtyřřadého kravína v Černé Josef Krcho a Zdeněk Malý mají v socialistické péči pastevní areály a oplůtky.Jsou dobrá, sehraná parta, což se obráží i na výsledcích této kontrolní stáje, která má v poslední době nejvyšší užitkovost v rámci závodu. Stájníci spolu s ošetřovatelkami tvoří kolektiv, na který je možno se spolehnout.Pochvalu ovšem zaslouží rovněž zootechnický úsek vedený Tomášem Suchánkem za celkově dobré výsledky v uplynulých létech a zejména za I.čtvrtletí letošního roku(1984).

 

 

V kontrolní stáji na Mokré pracuje kolektiv BSP( Brigáda socialistické práce), který vede Vincent Podsklan.Tento kolektiv již řadu let vykazuje vysoké překročení plánovaných úkolů ve výrobě a dodávce mléka.Veškeré mléko má vždy zařazeno v 1.jakostní třídě, úhyn telat není prakticky žádný.Svými výsledky figuruje i v popředí Agrokombinátu Šumava. U kolektivu je potřeba vyzdvihnout zejména samozastupitelnost všech členů.

 

Roste za nimi les /Jiskra, 1.3.1983/

 

Jejich pracovištěm je otevřená krajina, lesy či lesní mýtiny.Nestěžují si na prostředí, i když padá sníh nebo prší.Vždy se na ně může kolektiv lesáků plně spolehnout. O kom je řeč?

Traktorista Vít Marek z Černé v Pošumaví, pracuje u Lesního závodu Vyšší Brod. Dobrý fortel osvědčil v loňském roce v přibližování dříví traktorem s dvoučlennou posádkou. Dokázal promyšleným rozvrhem pracovního postupu ušetřit u svěřené techniky více než 17 tis.Kčs na PHM, přičemž neslevil nic z předpokládaného výkonu.Zdobí ho vždy jen dobré výsledky, ke kterým přidá vždy něco navíc.

 

Třináctka / Jihočeská pravda 14.7.1983/

 

Jako každý rok, i letos se vydáváme s pracovníky krajského inspektorátu České obchodní inspekce,do turistických míst. ( Z mnoha míst našeho okresu vybírám z článku pouze ty, které se týkají naší obce – F.Z.)

Třináctka se považuje za nešťastné číslo. A přesně o 13,30 Kčs více byla naúčtována konzumace návštěvníkovi panelové restaurace v Černé v Pošumaví. Háček byl v tom, že se jednalo o pracovníky kontroly, kteří si na podobné finanční „šprýmy“ nepotrpí.O 2,30 Kčs se „zasloužil“ výčepní nedodržením míry piva, o 4,20 Kčs kuchař a o 6,80 Kčs pokladní. Protokol pro každého z nich by měl být dostatečným poučením pro příště.

V kiosku ATC v Černé v Pošumaví jsou na brigádě čerstvě promovaní učitelé.K jakémukoliv finančnímu poškození spotřebitele zde však nedošlo.Je vidět,že když se chce….

 

Pivo, fáma a skutečnost /Jihočeská pravda 20.12.1983/

 

Mezi občany kraje se šíří zpráva, že v závodech veřejného stravování se čepuje 12° pivo z pivovaru Topolčany, tak zvaná topolčanská plzeň.Pivovar Topolčany prý nemá pro své výrobky odbyt a tak se expeduje prostřednictvím plzeňských pivovarů do Čech.

O nekvalitním pivu z pivovaru Topolčany zasvěceně informoval místní občan z Černé v Pošumaví své tři spolustolovníky z krajského města. „Zaručeně máme natočenou topolčanskou plzeň“ pravil.

 

Všichni za jeden provaz / Zemědělské noviny 30.3.1983 – napsal ing.Fr.Záhora/

 

V naší obci Černá v Pošumaví, ležící ve středu lipenské rekreační oblasti, se můžeme pochlubit mnoha užitečnými věcmi, které se nám podařilo ve prospěch všech udělat. Za svou práci jsme obdrželi titul „Vzorná pohraniční obec“.

Trápila nás však nevyhovující budova mateřské školy, umístěná u rušné křižovatky, navíc s nedostatečným počtem míst.MNV tak musel zajišťovat odvoz dětí do sousedních obcí.

Rozhodli jsme se proto postavit v Akci „Z“ novou mateřskou školu.Na výstavbu školy sdružily finanční prostředky okolní podniky, v nichž pracují rodiče dětí.Hlavně Státní statek OZ Frymburk,Výrobna ovocných štav v Černé, Tuhové doly, Aritma Hořice a Jednota Kaplice.

Od zahájení stavby v roce 1980 do konce loňského roku bylo zdarma odpracováno celkem 16 417 hodin, z toho občané odpracovali 6 977 hodin a organizace Národní fronty 9 440 hodin.Nyní zde doděláváme vnitřní omítky, pak přijdou na řadu podlahy a další odborné práce.

Každý dospělý občan Černé se na výstavbě nějakým způsobem podílel.Hlavou celé akce je Karel Vrba, horník tuhových dolů, poslanec a předseda komise pro výstavbu a Petr Valnoha, investiční technik OZ Frymburk, poslanec a člen rady MNV.

Šedesát dětí z naší obce a přilehlých osad by mělo nastoupit již letos, od 1.srpna, do nové mateřské školy.