Z umělecké topografie schwarzenberských majetků v jižních Čechách
3. 12. 2011
ALBERT ILG
Z umělecké topografie schwarzenberských majetků v jižních Čechách / pouze část týkající se Dolní Vltavice/
Unter-Wuldau (Vltavice dolné) (osada i s kostelem téměř úplně zanikla zatopením vodami Lipenského přehradního jezera - pozn. překl.)
Ačkoli tu už koncem 14. století existoval kostel sv. Linharta, nacházejí se tu pozůstatky středověku jen poskrovnu. Současnou budovu kostela dal zřídit kníže Joseph zu Schwarzenberg teprve roku 1767, a to značně velkou a pěknou, bez uměleckého výrazu ovšem. Významným pozůstatkem někdejšího stavu je jen gotický portál, vsazený dnes ve zdi hřbitova obklopujícího kostel, velmi podobný onomu ze Zátoně (v originále "Ottau" - pozn. překl.)) a Přední Výtoně (v originále "Heuraffl" - pozn. překl.), s kanelováním (v originále "mit Verstäbungen" - pozn. překl.). Zřejmě to byl starý portál kostela, jen dnes zůstavený na jiném místě. Také věž, na dvou svých spodních patrech ještě goticky lemovaná, je starší nežli kostel z roku 1767 a mariánská kaple připojená v podobě příčného ramene by měla podle svých architektonických znak být zbudována už někdy v 17. století. Na jednom z postranních oltářů je obraz svatých 14 pomocníků zajímavý tím, že pod jejich nebeskými postavami vymalován pohled na osadu s někdejším jejím kostelem. Při vchodu do kostela stojí kamenná schránka na milodary (v originále "ein steinernes Opferstock" - pozn. překl.) ze 17. století s nápisem. V sakristii jsem viděl cínové lavabo (tj. obřadní umyvadlo na ruce - pozn. překl.), nahoře se třemi volně zpracovanými tepanými listy, 17. století, zdobený pozlacený stříbrný kalich tepané práce v rokokovém slohu, jeden pacifikál (církevní relikviář v podobě menšího zdobeného kříže, obsahující v zasklené skříňce malou částečku ostatků svatých, používaný při slavné mši a podávaný věřícím k políbení - pozn. překl.) s relikviemi patrona kostela, 18. století, konečně malý stříbrný pyxis (schránka na vonné masti, opatřená víčkem - pozn. překl.) s rytinami, datovaná rokem 1683, okrouhlého tvaru. - Na náměstí (Dolní Vltavice byla městysem už od roku 1350, 1669 byla na městys povýšena opětovně - pozn. překl.) žulový pranýř ze 17. století.
P.S. Práce "Kunsttopographische Mittheilungen aus den fürstl. Schwarzenbergischen Besitzungen in Südböhmen" vyšla ve Vídni roku 1891 a byla, jak autor sám podrobněji zmiňuje v úvodu, výsledkem jeho jihočeských a šumavských pobytů na zdejší schwarzenberské državě dva roky předtím.
Ačkoli tu už koncem 14. století existoval kostel sv. Linharta, nacházejí se tu pozůstatky středověku jen poskrovnu. Současnou budovu kostela dal zřídit kníže Joseph zu Schwarzenberg teprve roku 1767, a to značně velkou a pěknou, bez uměleckého výrazu ovšem. Významným pozůstatkem někdejšího stavu je jen gotický portál, vsazený dnes ve zdi hřbitova obklopujícího kostel, velmi podobný onomu ze Zátoně (v originále "Ottau" - pozn. překl.)) a Přední Výtoně (v originále "Heuraffl" - pozn. překl.), s kanelováním (v originále "mit Verstäbungen" - pozn. překl.). Zřejmě to byl starý portál kostela, jen dnes zůstavený na jiném místě. Také věž, na dvou svých spodních patrech ještě goticky lemovaná, je starší nežli kostel z roku 1767 a mariánská kaple připojená v podobě příčného ramene by měla podle svých architektonických znak být zbudována už někdy v 17. století. Na jednom z postranních oltářů je obraz svatých 14 pomocníků zajímavý tím, že pod jejich nebeskými postavami vymalován pohled na osadu s někdejším jejím kostelem. Při vchodu do kostela stojí kamenná schránka na milodary (v originále "ein steinernes Opferstock" - pozn. překl.) ze 17. století s nápisem. V sakristii jsem viděl cínové lavabo (tj. obřadní umyvadlo na ruce - pozn. překl.), nahoře se třemi volně zpracovanými tepanými listy, 17. století, zdobený pozlacený stříbrný kalich tepané práce v rokokovém slohu, jeden pacifikál (církevní relikviář v podobě menšího zdobeného kříže, obsahující v zasklené skříňce malou částečku ostatků svatých, používaný při slavné mši a podávaný věřícím k políbení - pozn. překl.) s relikviemi patrona kostela, 18. století, konečně malý stříbrný pyxis (schránka na vonné masti, opatřená víčkem - pozn. překl.) s rytinami, datovaná rokem 1683, okrouhlého tvaru. - Na náměstí (Dolní Vltavice byla městysem už od roku 1350, 1669 byla na městys povýšena opětovně - pozn. překl.) žulový pranýř ze 17. století.
P.S. Práce "Kunsttopographische Mittheilungen aus den fürstl. Schwarzenbergischen Besitzungen in Südböhmen" vyšla ve Vídni roku 1891 a byla, jak autor sám podrobněji zmiňuje v úvodu, výsledkem jeho jihočeských a šumavských pobytů na zdejší schwarzenberské državě dva roky předtím.
