KRONIKY OBCE + HISTORIE

 

Pro mýto v Dolní Vltavici (Untermoldau), které klášteru ve Schläglu náleželo po staletí, pročež vždy i pečoval o polovinu tamního mostu přes Vltavu, trvaly stálé spory. Snažilo se je odstranit vyrovnání, ujednané mezi klášterem a knížetem z Eggenberka 11. září 1674, při čemž v něm byl stanoven pro obec a obyvatele vltavické rychty (v originále "des Gerichtes Wulda" - pozn. překl.) velmi nízký tarif. Za fůru s obilím se 4 nebo 5 koňmi se podle toho ujednání platily ve dvoře při klášterním mýtě 2 krejcary, za sáně s jedním koněm včetně nákladu obilí 2 krejcary. Každý jiný z knížecích poddaných vně vltavické rychty měl zapravit za každý povoz bez obilí 1 krejcar, za každý strych (korec) všeho druhu obilí sem či odtud 3 pfeniky. Za fůru ryb 12 krejcarů, za fůru soli 7 krejcarů, za potah s chmelem 2 krejcary a 3 pfeniky, za volskou či kravskou kůži 1 krejcar, za pár volů 1 šilink atd. Za to musel klášter udržovat polovinu mostu a cestu po ní vedoucí. Opat Michael usiloval o to, aby obilí dopravované z Cerhonic (jihočeský majetek kláštera ve Schläglu - pozn. překl.) bylo od mýta osvobozeno , aniž by toho ovšem dosáhl, jak ukazuje další podobný pokus opata Siarda I., datovaný 11. květnem roku 1707. Šlo přitom v průměru o 1500 korců ročně.