Výpis ze Schwarzenberské ročenky 1935
Výpis ze Schwarzenberské ročenky 1935.
Schwarzenberské pivovary
Zaujímají třetí místo po pivovarech plzeňských a smíchovském . V oblasti jihočeské vlastní pivovary v Protivíně, Třeboni, Českém Krumlově, Vimperku, Černé na Šumavě a Chýnově.
Mezi šumavské pivovary patří Vimperk, Černá na Šumavě a Český Krumlov, který zde zaujímá čelné postavení především svou krásnou polohou, technickým vybavením a jakostí výrobku.
V severočeské oblasti jsou to pivovary v Lounech, Postoloprtech a Lovosicích.
K pivovaru v Černé na Šumavě je přidružena ještě výroba malinové šťávy, která se vyrábí z přírodních šumavských malin lisováním a pro svůj ryze přírodní původ, chuť, barvu i aromatickou vůni se těší všeobecné oblibě.
Personál pivovaru a výrobny ovocných šťav v Černé na Šumavě
Personál administrační - Rudolf K u n s ch a k - správce
Adolf B l a s c h e k - pokladník
Antonín M i ř i č k a - účetní
Personál technický - Ing. Leopold S e i c h e r t - sládek
Václav N o v á k - nadsladovní
Ludvík W i n z i g - mistr bednářský
Jan W i n z i g - elektrikář
Pivovar Hinterweissenbach administrativně přičleněný pivovaru v Černé n. Š.
/ pošta – Vorderweissenbach/ František W i n z i g - vařič jako závodní
Tuhové doly
V Černé na Šumavě jsou v provozu od roku 1811 / tuha byla v těchto místech objevena již r. 1787/. Doly leží v obcích Hůrka / Stuben /, Černá na Šumavě / Schwarzbach i. B./ a Mokrá / Mugrau/ pol. okresu Český krumlov a mají dnes 95 důlních měr a 6 svobodných kutišť / Freischärfe/. Nejhlouběji pronikl důl Josefův / Josefistollen/ v Mokré o délce 2 240 m.
V tomto horním podniku nahraženo původní primitivní dobývání povrchové a v neveliké hloubce řádným důlním provozem, vybaveným strojním zařízením. Dobývaná tuha svým průměrným obsahem 50 % C je velmi dobré jakosti, která jí zajišťuje odbyt doma i v cizině, zejména v Německu, v průmyslu tužkařském, hutním a v neposlední řadě ve výrobě politur a barev.
V poslední době bylo pracováno zejména na zjištění ložisek tuhy směrem k obci Mokrá, kde podle geologického složení je uložena tuha v množství, postačujícím na celou řadu desetiletí. Hledací práce byly provedeny z t. zv. štoly Josefovy, která spojuje nyní hlavní důl v Černé. Práce měly kladný výsledek a podařilo se nalézti nová ložiska tuhy velmi dobrého složení. Průměrná roční výnosnost dolů činí ca 600 vagonů surové tuhy s přibližným obsahem 50 % C.
Báňské ředitelství dolů v Černé na Šumavě
Pod báňské ředitelství v Černé spadaly tyto podniky:
1/ Tuhové doly v Černé na Šumavě
2/ Báňská správa kamenouhelných dolů v Kroučové, pošta Řevničov
3/ Důl „Adolf“ v Kounově, pošta Kounov, žel.st. Mutějovice
4/ Důl „Kníže Schwarzenberg“ v Dučicích, pošta Mšec, žel. st. Řevničov
5/ Cihelna v Kounově
6/ Ložiska ohnovzdorného jílu v Kounově, Domoušicích a Markvarci
ad 1/ Tuhové doly v Černé s vlastní pilou, cihelnou a borkovištěm
Dr. Ing. Walter L e x - báňský ředitel
Jindřich T u č e k - správce
Jan M e i n i n g e r - báňský měřič
Antonín G ä r t n e r - důlní
Jan W r b s k ý - naddůlní
Václav T h ü r - naddůlní
Josef W o t a w a - závodní
Karel B e d n á ř - strojmistr
Seznam neaktivních J. Schwarzenberských zaměstnanců a jejich pozůstalých v republice Československé, požívajících odpočivných, zaopatřovacích apod. požitků neb podpor z milosti / pouze v oblasti Černé na Šumavě/
B e d n á ř o v á Matylda - sirotek po vrchním strojníku, Černá
B u r i á n k o v á Marie - vdova po důlním, Dolní Vltavice č. 3
D ö r f l o v á Anna - vdova po strojmistru, Černá č. 31
F u x o v á Marie - vdova po stavebním políru, Myslivna Kyselov, D. Vlt.
H a b l e Josef - naddůlní v. v. Mokrá č. 27
H a f n e r Martin - sklepmistr v. v. Černá č. 32
J u s k o v á Marie - vdova po šafáři, Jestřábí č. 24
K l e i n o v á Františka - sirotek po důlním, Černá
K ö p l František - výpravčí v. v. Černá
M ě ř i č k o v á Marie - vdova po vařiči piva, Černá
P a u l e Jakub - hospodářský v. v. Dolní Vltavice č. 34
S p i t z l o v á Gabriela - vdova po skladníku vápenek, D. Vltavice č. 34
