Lipenská nebezpečí: plující ostrovy a silný vítr
Lipenská nebezpečí: plovoucí ostrovy a prudký vítr
LIPENSKÉ PROMĚNY
Tajemství Lipna není jen pod vodou. Vody Lipenské nádrže zaplavily třetinu mystické Vltavické brázdy, oddělující pohraniční a vnitrozemské pásmo Šumavy, a zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěženými rašeliništi. I to zřejmě předurčilo tajuplnou atmosféru jihočeského moře.
Těsně na hladině přehrady plují tzv. plovoucí ostrovy, které jsou skoro neviditelné. Jsou to kusy rašeliny od dvou do padesáti metrů čtverečních, které se utrhly od břehu. Křižují Lipno bez jakéhokoliv systému a je na ně možné narazit skoro všude. Ale nejen do nich.
,Před pár lety tu jela parta na motorovém člunu, nevšimli si bývalého železničního náspu a vlétli přímo do něj. Náraz je všechny z lodi doslova vyhodil a člun jel dál. Došlo k celkem závažným zraněním,“ říká Milan Bukáček.
Mnohý čtenář cestopisných románů si tady možná spojí Lipno s peruánským jezerem Tititaca, rovněž proslaveným plovoucími ostrovy. Na rozdíl od lipenských jsou však ty indiánské ze slámy, obydlené a dobře viditelné.
Svá tajemství skrývá i trojúhelník vodní plochy ohraničený vesnicemi Kovářov, Dolní Vltavice a Hruštičce. Statisticky i v tomto tzv. lipenském Bermudském trojúhelníku dochází k nehodám častěji než na jiných místech přehrady. Podle záchranářů je na vině hlavně vítr.
,,Lipno leží v 760 metrech nad mořem a je nejvýše položenou přehradou u nás. A okolní hory mají přes 1300 metrů. Tam se tlačí mraky a vzdušné proudy, které pak najednou vletí do údolí přehrady a způsobí pěknou paseku. Kromě rybářských pramic mají problémy hlavně plachetnice a katamarány, plující většinou od Frymburku. Prudký poryv se do nich opře a převrátí je ihned na bok, ročně zde v průměru ztroskotá šest plavidel,“ říká předseda vodní záchranné služby Milan Bukáček.
,,Loni v srpnu se u ostrova Tajvan převrátil s jachtou německý turista, museli jsme ho vytáhnout, plachetnici jsme obrátili a odvezli ke břehu, prý něco takového vůbec nečekal,“ dodal Bukáček s tím, že návštěvníci by měli v každém ročním období věnovat pozornost počasí.
„Nepouštět se na vodu při silném větru nebo před bouřkou. Když se počasí mění k horšímu, je nejlepší zamířit ke břehu,“ varuje záchranář.
Pro vítr není problém takovou plachetnici převrátit během několika sekund.
Tajemství Lipna není jen pod vodou. Vody Lipenské nádrže zaplavily třetinu mystické Vltavické brázdy, oddělující pohraniční a vnitrozemské pásmo Šumavy, a zalily převážnou část rozlehlé vltavské kotliny s četnými nevytěženými rašeliništi. I to zřejmě předurčilo tajuplnou atmosféru jihočeského moře.
Těsně na hladině přehrady plují tzv. plovoucí ostrovy, které jsou skoro neviditelné. Jsou to kusy rašeliny od dvou do padesáti metrů čtverečních, které se utrhly od břehu. Křižují Lipno bez jakéhokoliv systému a je na ně možné narazit skoro všude. Ale nejen do nich.
,Před pár lety tu jela parta na motorovém člunu, nevšimli si bývalého železničního náspu a vlétli přímo do něj. Náraz je všechny z lodi doslova vyhodil a člun jel dál. Došlo k celkem závažným zraněním,“ říká Milan Bukáček.
Mnohý čtenář cestopisných románů si tady možná spojí Lipno s peruánským jezerem Tititaca, rovněž proslaveným plovoucími ostrovy. Na rozdíl od lipenských jsou však ty indiánské ze slámy, obydlené a dobře viditelné.
Svá tajemství skrývá i trojúhelník vodní plochy ohraničený vesnicemi Kovářov, Dolní Vltavice a Hruštičce. Statisticky i v tomto tzv. lipenském Bermudském trojúhelníku dochází k nehodám častěji než na jiných místech přehrady. Podle záchranářů je na vině hlavně vítr.
,,Lipno leží v 760 metrech nad mořem a je nejvýše položenou přehradou u nás. A okolní hory mají přes 1300 metrů. Tam se tlačí mraky a vzdušné proudy, které pak najednou vletí do údolí přehrady a způsobí pěknou paseku. Kromě rybářských pramic mají problémy hlavně plachetnice a katamarány, plující většinou od Frymburku. Prudký poryv se do nich opře a převrátí je ihned na bok, ročně zde v průměru ztroskotá šest plavidel,“ říká předseda vodní záchranné služby Milan Bukáček.
,,Loni v srpnu se u ostrova Tajvan převrátil s jachtou německý turista, museli jsme ho vytáhnout, plachetnici jsme obrátili a odvezli ke břehu, prý něco takového vůbec nečekal,“ dodal Bukáček s tím, že návštěvníci by měli v každém ročním období věnovat pozornost počasí.
„Nepouštět se na vodu při silném větru nebo před bouřkou. Když se počasí mění k horšímu, je nejlepší zamířit ke břehu,“ varuje záchranář.
Pro vítr není problém takovou plachetnici převrátit během několika sekund.
Autor Josef Hora - Právo - březen 2008
