Přehrada změnila před 50.léty tvář Šumavy
Přehrada změnila před 50 lety tvář Šumavy
LIPENSKÉ PROMĚNY
Lipenská přehradní nádrž, která je nazývána jihočeským mořem, oslavila v neděli padesátku. 17. února 1958 začalo její napouštění. Lipenská nádrž s plochou téměř 4900 hektarů je dodnes největší vodní plochou v zemi. „Lipno stále plní všechny své funkce, kvůli kterým bylo před půlstoletím vybudováno jako součást vodních děl takzvané Vltavské kaskády. Na druhé straně se za tuto dobu stalo také významným krajinným a hospodářským prvkem měnícím charakter celé oblasti,“ řekl Právu ředitel závodu Horní Vltava státního podniku Povodí Vltavy a starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek.
Zestárli s Lipnem
Po půlstoletí si už téměř nikdo nedovede jižní Čechy bez Lipenského jezera vůbec představit. Pamětníků tehdejších událostí je však stále dost.
Před půlstoletím Lipno pomáhali stavět a pak zvolna stárli s ním. Pětaosmdesátiletý František Bártík z Frymburku je jedním z nich. Nejdříve pracoval na stavbě jako signalista na věži a později jako vrátkář – tedy ten, který řídí výtahy šachet, dopravu lidí i materiálu.
Jak vzpomíná, tehdy si málokdo v obci dokázal Lipno vůbec představit, co ta voda udělá, jak to bude vypadat, až bude stoupat. A stěhování nebylo vůbec jednoduché. ,,Mohli si za to sami, bylo jim dopředu řečeno, že se bude napouštět, ale oni seděli v baráku a vodu měli skoro u dveří. Někdy se zdálo, že prostě nevěří, že k tomu zkrátka dojde, i když viděli, jak armáda vystěhovává ostatní lidi,“ říká muž, který dnes bydlí v rodinném domku v centru Frymburku, který byl určen jako náhrada za domy zbourané na nově zatopeném území.
,,Lipno je sice veledílo, ale řeka je řeka, má svoji krásu,“ loví ve vzpomínkách na dobu před zaplavením údolí a poloviny Frymburku bývalý poštmistr ve Frymburku Vladimír Vlček. Také počasí se prý změnilo. „Po bouřce se vždy vyjasnilo a bylo krásně, po napuštění přehrady tady bývá vždy po bouřce týden zima,“ říká dnešní pomalu už osmdesátník. Jako nadšený rybář ale na jezeře zažil příjemné věci. ,,Po dně táhla hejna kaprů, stačilo nahodit a pak jsme tahali šestikilové macky jednoho za druhým. Párkrát tu vytáhli i čtrnáctikilového, ten měl břicho jako malé prase. V zimě jsme chytali štiky na dírkách v ledu, některé měly i přes metr a stávalo se, že přes malou dírku nešli vůbec vytáhnout,“ vzpomíná Vladimír Vlček, který dodnes bydlí s manželkou, dvěma kočkami a psem v domě frymburské pošty, kde dvacet sedm let pracoval.
Dvě miliardy investic
Význam Lipenské nádrže pro region se postupně během pěti desítek let měnil. Zachována zůstala její retenční úloha při povodních stejně jako úloha zásobárny vody v obdobích sucha. Současně se ale Lipno stalo významnou rekreační lokalitou. Celkové investice jen v rekreační části levého břehu jezera jsou odhadovány na asi dvě miliardy korun.
„Dnes už máme co nabídnout od jara do zimy za každého počasí,“ konstatoval vedoucí marketingu společnosti Lipnoservis Martin Řezáč.
Právo – Josef Hora 19.2.2008
Lipenská přehradní nádrž, která je nazývána jihočeským mořem, oslavila v neděli padesátku. 17. února 1958 začalo její napouštění. Lipenská nádrž s plochou téměř 4900 hektarů je dodnes největší vodní plochou v zemi. „Lipno stále plní všechny své funkce, kvůli kterým bylo před půlstoletím vybudováno jako součást vodních děl takzvané Vltavské kaskády. Na druhé straně se za tuto dobu stalo také významným krajinným a hospodářským prvkem měnícím charakter celé oblasti,“ řekl Právu ředitel závodu Horní Vltava státního podniku Povodí Vltavy a starosta Lipna nad Vltavou Zdeněk Zídek.
Zestárli s Lipnem
Po půlstoletí si už téměř nikdo nedovede jižní Čechy bez Lipenského jezera vůbec představit. Pamětníků tehdejších událostí je však stále dost.
Před půlstoletím Lipno pomáhali stavět a pak zvolna stárli s ním. Pětaosmdesátiletý František Bártík z Frymburku je jedním z nich. Nejdříve pracoval na stavbě jako signalista na věži a později jako vrátkář – tedy ten, který řídí výtahy šachet, dopravu lidí i materiálu.
Jak vzpomíná, tehdy si málokdo v obci dokázal Lipno vůbec představit, co ta voda udělá, jak to bude vypadat, až bude stoupat. A stěhování nebylo vůbec jednoduché. ,,Mohli si za to sami, bylo jim dopředu řečeno, že se bude napouštět, ale oni seděli v baráku a vodu měli skoro u dveří. Někdy se zdálo, že prostě nevěří, že k tomu zkrátka dojde, i když viděli, jak armáda vystěhovává ostatní lidi,“ říká muž, který dnes bydlí v rodinném domku v centru Frymburku, který byl určen jako náhrada za domy zbourané na nově zatopeném území.
,,Lipno je sice veledílo, ale řeka je řeka, má svoji krásu,“ loví ve vzpomínkách na dobu před zaplavením údolí a poloviny Frymburku bývalý poštmistr ve Frymburku Vladimír Vlček. Také počasí se prý změnilo. „Po bouřce se vždy vyjasnilo a bylo krásně, po napuštění přehrady tady bývá vždy po bouřce týden zima,“ říká dnešní pomalu už osmdesátník. Jako nadšený rybář ale na jezeře zažil příjemné věci. ,,Po dně táhla hejna kaprů, stačilo nahodit a pak jsme tahali šestikilové macky jednoho za druhým. Párkrát tu vytáhli i čtrnáctikilového, ten měl břicho jako malé prase. V zimě jsme chytali štiky na dírkách v ledu, některé měly i přes metr a stávalo se, že přes malou dírku nešli vůbec vytáhnout,“ vzpomíná Vladimír Vlček, který dodnes bydlí s manželkou, dvěma kočkami a psem v domě frymburské pošty, kde dvacet sedm let pracoval.
Dvě miliardy investic
Význam Lipenské nádrže pro region se postupně během pěti desítek let měnil. Zachována zůstala její retenční úloha při povodních stejně jako úloha zásobárny vody v obdobích sucha. Současně se ale Lipno stalo významnou rekreační lokalitou. Celkové investice jen v rekreační části levého břehu jezera jsou odhadovány na asi dvě miliardy korun.
„Dnes už máme co nabídnout od jara do zimy za každého počasí,“ konstatoval vedoucí marketingu společnosti Lipnoservis Martin Řezáč.
Právo – Josef Hora 19.2.2008
