Jdi na obsah Jdi na menu
 

Historie v několika odstavcích

 


První písemná zmínka o obci je z roku 1268, kdy jí zvíkovský purkrabí HIRZO z KLINGERBERGU, který sloužil jako vrchní kuchař u krále Přemysla Otakara II.,daroval cisterciáckému klášteru Svatá/nyní Zlatá/ Koruna a to společně s ostatními obcemi,dnes osadami Dolní Vltavicí,Mokrou a Bližnou.. Vesnice se rozkládala v údolí potoka,jehož vody se po dešti zbarvovaly do černa a tak první název zněl Na czerne rece. Název je slovanského původu a svědčí o tom, že právě Slované byli prvními obyvateli.
V majetku kláštera Zlatá Koruna bylo toto území až do roku 1420, kdy byl klášter dobyt husitskými vojsky a zpustošen. Mniši byli nuceni utéci a panství si vzal pod svou ochranu pan Oldřich z Rožmberka a nechal si od krále Zikmunda potvrdit přičlenění ke svému panství. Poslední Rožmberk Petr Vok prodal panství v r.1600 císaři Rudolfu II., od něho přešlo v r.1612 na císaře Matyáše a v roce 1619 na císaře Ferdinanda II. Ten jej však v r.1622 daroval Johannovi z Eggenbergu.V majetku Eggenbergů zůstalo až do vymření rodu v r.1719, kdy přešlo do majetku knížete Schwarzenberga, kterému patřilo až do roku 1848.
Ve třicetileté válce táhly v r.1641 císařské pluky Brnoi a Burnival ze Slezska do Horního Rakouska přes Černou a vydrancovaly obec.V r.1648 zde způsobily velké škody císařské pluky Werth a Dewald. Rovněž Švédové přišli v r.1648 do krajiny a vydrancovali Pláničku.
V roce 1848 po zrušení nevolnictví v Čechách byla vytvořena samostatná obec – SCHWARZBACH. Jako správní obce byly ustanoveny i dnešní osady a části Bližná, Muckov, Dolní Vltavice, Plánička, Bednáře a Kyselov. Dolní Vltavice byla vyhlášena jako městys s právem trhovým a s vlastním městským erbem. Tento erb převzala a užívala novodobá obec Černá v Pošumaví po roce 1990 do konce roku 2007.
Dolní Vltavici ovšem již v r.1505 udělil Petr z Rožmberka pergamenovou listinou právo tržní a odúmrtní. V r. 1648 byla povýšena na městečko a nadána erbem. U společenstev bylo 7 pečetí – městská pečeť, pečeť cechu plátenického,cechu obuvníků, cechu kovářů a kolářů,  cechu pekařů, cechu řezníků a pečeť spojených řemesel.
Názvy obcí a osad byly zpočátku slovanského původu, postupně však čeština zaniká,dochází k poněmčování a ve výše uvedeném roce 1648 již nebylo v obci žádného občana, který by ovládal mateřský jazyk svých předků. V r.1918 po vzniku ČSR byla tato oblast odpůrcem samostatnosti a neuznávala svrchovanost československých úřadů a naopak udržovala úzký styk s rakouskými úřady v Linci.
V roce 1936 zde získala největší vliv Henleinova „ Sudetendeutsche Partei“,která přivedla tuto oblast do náruče Hitlera v r.1938.Na základě „mnichovské dohody“ byla obec přičleněna k Německu.
Obec Černá v Pošumaví byla osvobozena dne 6.května 1945 jednotkami americké armády, které postupovaly od Dolní Vltavice a Frymburku. Došlo zde k přestřelce mezi jednotkami německého Volkssturmu a americkými vojsky, přičemž byl poškozen kostel.
Jednotky německé armády zde měly vybudovány sklady a zařízení v prostoru dnešního kempingu Automotoklubu.
V červnu 1945 přicházejí do obce jednotky československé armády a přebírají ochranu mostu, brodu přes Vltavu, dále přichází finanční stráž a bezpečnostní služby. Jsou ustaveny čsl.státní orgány nazývané“ Místní správní komise“, které existují až do voleb v r.1946. V té době začíná dosidlování obce českým a slovenským obyvatelstvem z vnitrozemí. Původní obyvatelé německé národnosti jsou na základě rozhodnutí vítězných mocností a na podkladě dekretů presidenta Beneše odsunuti do Rakouska a západního Německa. Koncem roku 1945 odchází americká armáda za linii státní hranice.
Ve volbách v r.1946, kde kandidovaly v obci dvě politické strany a to KSČ a ČSL,zvítězila KSČ. Byl ustaven první MNV,jehož předsedou se stal občan Jan Fikar.
Mezi první doosídlence patřily rodiny Rosická, Švamberkova, Záškodova, Medova, Fikarova, Bláhova, Váchova a další. Přichází první řemeslníci jako pekař Papáček, obuvník Prášek a další.
V čele MNV stáli v jednotlivých letech tito občané:
• 1946 - 48 - Jan Fikar
• 1948 - 50 - Antonín Rosický
• 1950 - 54 - Stanislav Med
• 1954 - 60 - Alois Ondráček
• 1960 - 64 - Vladimír Hofírek
• 1964 - 66 - Jiří Žák
• 1966 - 88 - Jaroslav Zimmerman
• 1988 - 90 - Pavel Molák

V čele Obecního úřadu
• 1990 - 2002                       -   Ing. Jan Novák
• 2002 - 2010/březen/           -   Jan Voldřich
  2010 /březen až říjen/         -   Mgr. Věra Daňová
  2010/říjen/                         -   Irena Pekárková